Avatar uživatele
Matiselis

Je pravda, že je lepší se z polohy sedu zvedat a procházet se často, ale krátce, než dlouho chodit a poté dlouho sedět?

Neboli časté a krátké přestávky vs. sporadické, ale dlouhé. Děkuji za odpověď

Zajímavá 0 před 934 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
orwell

Já to vidím tak, že častější změny v poloze těla a při fyzických činnostech jsou pro pohybový aparát prospěšné. Naopak dlouhé setrvávání v jedné poloze nebo dlouhá jednotvárná činnost moc tělu neprospívá. Takový nesprávný a dlouhodobý posez na židli bývá pro páteř dost škodlivý a po nějaké době s námi dokáže pěkně účtovat. Co se týká chůze, neřekl bych, že je pro normálního zdravého člověka škodlivá, ani trvá-li třebas několik hodin v kuse. Někde jsem četl, že v dřívějších dobách člověk dokázal urazit „po svých“ klidně i 70 km za den. To už si dneska sotva dokážeme představit.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
led

Je lepšie, ak nie je nevyhnutné zostať v sediacej polohe, každú hodinu (prípadne každé 2 hodiny v prípade naliehavej potreby) si spraviť krátku prestávku na „rozhýbanie tela“.
Ak nemôžte vstať zo stoličky kvôli práci, tak aspoň posediačky spraviť zopár krátkych uvoľňovacích cvikov nohami, chrbticou a krkom.
Po 4 hodinách sedenia (aj s krátkym sedavým cvičením) doporučujem prestávku aspoň 15 minút s opustením priestoru pracovného priestoru a rozhýbať telo a uvoľniť myšlienky. Podľa možnosti nie statická kávička a cigaretka… Ja som zvykla v tomto prípade vyjsť von na vzduch a krátko sa poprechádzať (urobiť si kolečko okolo budov).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Ono vůbec nejlepší je vůbec nesedat, jen večer pak ulehnout. Sedat je k ničemu. Člověka to pak jen nutí žvanit, bo co chce v sedě dělat, že, a to je taky celkem k ničemu, i když například intelektuál může vidět jinak. Notabene, čas si tě v jistou chvíli usadí sám, tak proč s tím spěchat dobrovolně, no ne?

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
led

orwell „Někde jsem četl, že v dřívějších dobách člověk dokázal urazit "po svých“ klidně i 70 km za den. To už si dneska sotva dokážeme představit." pamätníci takýchto 70–80km denných etap ešte žijú. A pre mnohých to nebola žiadna zvláštnosť, bolo nás dosť.

Avatar uživatele
orwell

Abych byl přesnější, tak tedy já si to nedovedu představit. Ještě tak na kole 🙂

Nový příspěvek