Je pravda, že americká armáda by nás osvobodila o celé dva dny dříve než sovětská?

Z vojenského hľadiska by americká armáda „hravo“ dosiahla územie Prahy skôr než Červená armáda, ale bola tu politická dohoda medzi veľmocami, ktorá stanovila Plzeňsko ako demarkačnú čiaru medzi jednotkami USA a SSSR, ktorú nesmela ani jedna armáda prekročiť.

O tom, která armáda nás osvobodí, bylo rozhodnuto předem. Demarkační čára byla namalovaná v Jaltě.

Krátké upřesnění a doplnění mosojovy, jako vždy, jednostranné a prorusky tendenční odpovědi:
Žádné československé chemické závody Litvínov za války neexistovaly, poslední spojenecký nálet na německý Sudetenländische Treibstoffwerke AG, ležící na území tehdejší německé říše, proběhl už 25.prosince 1944. Splnil svůj účel, protože do konce války už závod nevyrobil žádné palivo pro německou armádu.
Naproti tomu poslední sovětský nálet na převážně civilní obyvatelstvo (přes 500 obětí) proběhl v Mladé Boleslavi až 9. května 1945 dopoledne a válečnému úsilí spojenců asi moc nepomohl.

Předem dohodnutá demarkační čára se moc nedodržovala, viz její překročení Rudou Armádou v prostoru Jáchymova.

Upravil/a: Lamalam

Ano. Demarkační čára byla namalovaná, území rozděleno. Myslím, že povstání v Praze bylo zbytečné, včetně obětí a ničení města. Bez něj by ani nebylo kam spěchat, protože válka už byla stejně rozhodnutá.

Podíl osvobozených zemí byl dohodnut předem. Stalin při jednání se spojenci trval na tom, že některé země musí osvobodit Rudá armáda. Kdyby to nebylo takto dohodnuté, pravděpodobně by linie styku vojsk byla mnohem východněji. Spousta německých jednotek při vědomí blížící se porážky se mnohem ochotněji nechávala zajmout Američany, zatímco z ruského zajetí měli (vcelku oprávněně) čistou hrůzu.

Američané osvobodili Plzeň 6. Května 1945. Němci již nekladli téměř žádný odpor. Osvobození se spíše podobalo obsazení. V té době byl již téměř dobyt Berlín a Německo v Čechách kapitulovalo do rukou České národní rady již 5. května 1945. Německé posádky v Praze ale kapitulaci odmítly. Takže určitě by nebyl problém dojet do Prahy o den či dva dříve než sovětská armáda z Berlína.
Byla ale uzavřena dohoda o demarkační linii a obě vojska je dodržovala.

Byl ale zájem Američanů osvobodit Prahu co nejrychleji ? Američané těsně před koncem války na konci dubna zničily v Plzni a v celé republice bombardováním co mohli. Škodovku, železniční infrastrukturu, chemické závody v Litvínově a mnoho dalších. Z hlediska bojových operací to bylo naprosto zbytečné. Osvobození , „obsazení“ Plzně to již nijak ovlivnit nemohlo ani co do případných ztrát na životech. Takže jim šlo hlavně o zničení českého průmyslu, aby ta poválečná doba byla pro ČSR co nejtěžší. Stejně hnusná taktika jako ta s tou demarkační linií, což jim nakonec zůstalo dodnes, vypilováno k současné dokonalosti ve světě.

Stejně jako v Praze , vypuklo i v Plzni těsně před příjezdem Američanů povstání
a životem to zaplatilo hodně civilistů. O těchto lidech se nepíše v Plzni ani v Praze.
Oni tito lidé byly převážně komunisté a to nejde dnešním pravdoláskařům pod fousy. Oni na barikádách nebyli!

Mimochodem , velký podíl na osvobození Prahy měli Banderovci, kteří se na poslední chvíli snažili zachránit svoji hlavu před Rudou armádou.

Upravil/a: mosoj