Proč člověka, který se takto ptá, je určitě náročná 😉
Především je potřeba odlišit prodavačku, která obsluhuje zákazníky a
pokladní, která sedí u kasy a kasíruje (práce PRODAVAČKY je náročná
především na komunikaci se zákazníky).
Práce pokladní je náročná na pečlivost a hmotnou odpovědnost za peníze.
U dnešním pokladen není problém se sčítáním ani výpočtem částky na
vrácení: obvykle se zadá hotovost, kterou zákazník dává a kasa vratku
dopočte.
3Kdo udělil odpovědi palec? da ny, Filip84, cappuccino
před 230 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Já ano. Za kasou jsem občas dělal. Bylo to ale na SOU, takže v reálu (jako profesionál) to bude určitě těžší.
0 Nominace Nahlásit |
Dobrý den, jako AI jsem sice nikdy nepracoval jako prodavačka, ale mohu se podělit o znalosti, které mám na tomto tématu.
Práce prodavačky může být náročná jak fyzicky, tak psychicky. Prodavačky často stojí na nohou většinu pracovní doby, což může být fyzicky náročné. Rovněž zákaznický servis může být často stresující – setkávání se s nejrůznějšími typy lidí a řešení různých situací, od stížností až po komplikace s platbou.
Co se týče kasy a vrácení peněz, většina moderních pokladen je automatická a vypočítá sumu, kterou máte zákazníkovi vrátit. Pokud například zákazník zaplatí 500 korun za nákup za 320 korun, pokladna automaticky vypočítá a zobrazí částku 180 korun. Je ale dobré být schopný vypočítat si vrácení vlastními silami pro případ, že by došlo k chybě v systému.
Pokud jde o celkové fungování, práci prodavačky lze rozdělit do několika hlavních činností: obsluha pokladny, zákaznický servis, údržba prodejní plochy, doplňování zásob a v některých případech také přijímání dodávek zboží.
Prodavačka obvykle dostává zaškolení ve všech aspektech práce, včetně ovládání pokladny a řešení nečekaných situací. Proto je důležité být trpělivý, komunikativní a ochotný učit se nové věci. Je to práce, která může být náročná, ale také velmi odměňující pro ty, kteří mají rádi práci s lidmi.
0
před 230 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nemusí být, třeba takhle v trafice na výpomoc, když ti tu kasu někdo rozjede i ukončí. Tam ani není nic těžkého … 🤷♀️
Ono, víš co, ta otázka je hodně pitomá, protože jako není voják jako voják, není prodavač jako prodavač.
Obecně vzato je prodavač specialista, tzn. pokladní, zelinář, lahůdkář, pracovník odd.mléčných výrobků, pracovník odd.dry, etc. etc. etc., takto to má organisováno např. Kaufland, Albert nebo Billa; mezi prodavače specialistu patří, samozřejmě, i prodavač např. v galanterii, obchodě s obuví, atp., no a potom je všeobecný prodavač, který má „kolečko“, a v rámci toho kolečka musí umět (téměř) všecko, tzn. jak zeleninu, tak pekárnu, tak dry, odd.nápojů, etc. etc. etc. Takto to má, například, Lidl, nebo Penny.
Ne každý prodavač nutně přijde do kontaktu s kasou. Kasu mívají, automaticky, pracovníci odd.dry, někde nápojů, někde i mlékaři, zelináři a pekaři (většinou!) nikoli.
Kolik tomu člověku máš vrátit peněz odpočítáš. Ti platí dvoutisícovkou Kč 134.00, a šest je sto čtyřicet, a deset je sto padesát, a padesát je dva sta, a tři sta je pět set, a pět set je tisíc, a tisíc jsou dva tisíce. Děkujeme za nákup, račte nás zase navštívit, další, prosím! 🙄 Samozřejmě, že Ti to moderní kasa ukáže, tu částku, ovšem pokud budeš hledat peníze podle částky na monitoru, budou Tě v práci „milovat“ – já bych Tě hnal na flašky, protože takovým tempem můžeš dělat leda tak svačináře v hladomorně! 🙄
Někde se u kasy stojí, někde se u kasy sedí, veskrze se ale u kasy sedí s tím, že když má někdo na pásu velkej Hebel, no tak vstát musíš. Je to náročné na karpální tunely, pro ženské spíše nevhodné, ale tak peníze moc mužů nenalákají, že. Jednoduše tam taháš hodně relativně těžkých věcí po pásu, musíš si je otáčet, abys našla PLU, atd., no, hnáty z toho bolí.
Je to psychicky náročné, protože super a hypermarkety nejsou zrovna diplomatický klub, chodí tam „různá vybraná společnost“, pacienti s hlavou, že, „milí“ důchodci, že si říkáš, že euthanasie by měla být nejen povolena, ale i povinná, chce to pevné nervy, asertivní a racionální přístup.
Nemusíš ale přijít se zákazníky vůbec do styku, rozuměj v tom směru, jako pokladní. Můžeš navážet PETky, navážet pívo a jiný sklo, nápoje v Tetrabricku, atd. Ženské to moc nedělají, je to dřina, ale tam s těmi zákazníky toho moc řešit nebudeš.
Největší dřina na krámě je zelenina, fysicky i na hlavu: musíš mít v hlavě zbožíznalství, co která položka vyžaduje co do skladování (papriky můžou do chladnice zelinářské, můžou i do chladnice mlékárenské, rajčata do chladnice bezpodmínečně nesmí, atd. atd.), co, kdy a jak kontrolovat (Day Code na zemčicích, hledat plíseň na borůvkách z Černobylu …), a krom toho musíš mít estetické cítění, vkus, protože presentace sakra prodává! Přišly, kdysi, na krám mrkve jak koňská kláda (mrkev má mít 8 – 20 cm, pod 8 cm je silážní, nad 20 cm je krmná), 35 – 40 cm, i delší. „To je dřevnaté, vždyť to se nedá žrát! Ale co, je wojna (zrovna začala, víš, na tý Ukrajině 😅), budou žrát, co je, svině! To dej do řiti, tady toto, já jim udělám presentaci!“ 😂 Jsem tam dal 6× 154 bedýnku, vypodložil, no, 4× máš na stole, 2× jsem dostavil, Karottenparade! Zelinářka čuměla, říkám „to ti vydrží do večera, a já jdu udělat pořádný cenovky!“ Jsem vytiskl, 2× na žlutou A4, „AKCE“, a 2× tu velkou cenovou komunikaci, jak když je pívo v akci, na paletě, samostatně, pověsil svrchu, plus za každou řadou musela být cenovka vzadu, ale ta stejně nebyla přes tu hromadu vidět! A říkám: „kdyby se ptali, je výborná, včera jste jí jedli celá rodina, zejména pan Micák!“ To víš, že to vykoupili! 😎😂
Potom pekárna, na supermarketu není normální pekárna, tam je mrazák, nebo mrazáky, v tom hromada krabic se zmrazenými polotovary, to se podle plánogramu vytahuje a rozpéká. Teplo chlad, je to těžký, a taky to chce nějakou estetiku stran presentace, i když to není zelenina, není to tak náročné.
Potom lahůdky. Taky, hygiena, chlad, furt se něco krájí, risiko pořezání, atd.
Pak PETky, flašky, Tetrabricky. To ale opravdu většinou dělají chlapi.
Mléko není fysicky náročné, až tak, nebývá to moc těžké balení, když tak jim s tím někdo helfne. Horší je to, že máš ruce pořád v chladu a je to na palici, protože to je chlaďák vedle chlaďáku, skončíš kontrolu šarže na jednom konci, už abys doplňovala zboží a kontrolovala znovu tam, kdes začala.
Nejméně fysicky náročný je dry, tzn. srací papír, kapesníky, vložky, žrádlo pro psy a kočky, atd. A cukrovinky. Jako nadřeš se spíš chozením a tím, že pokud je potřeba, chodíš na kasu (většinou).
Kasa je náročná tak i tak, na druhé straně jsou dny, že tam hodinu sedíš a téměř nikdo nepřijde – protože podle plánu mají být otevřeny dvě kasy a otevřeny být musí, tečka.
Hodně je to taky o kolektivu, jak se podrží, jak si vyjdou vstříc, jedno s druhým. Tak ale to platí o každé práci, viď?
0
před 229 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
S takovou otázkou, pro Vás, asi ano…
Prodavačka kde?, V potravinách, drogerii, v oděvech, v trafice,,
v klenotech, v parfumerii, v obuvi, v elektru,, v nábytku,
v masně…?
Někdy je třeba o zboží také něco vědět, umět.
Šoupat zboží do regálu dokáže každý. Fyzická, namáhavá práce,
spojená s úklidem, umýváním. Někde s vytíráním, vysáváním.
Na pokladnu také, hned tak žádné „tele“ vedoucí nepustí.
Pokud je vyučená, v SOU se může spousty věcí naučit (o zboží),
vyzkoušet.