Je nějaké provedení trestu smrti humánní?

Tak humánní…

Zabít člověka je zabít člověka. Ono i když tě někdo napadne, že, řekněme, ti nic jiného nezbude, než ho prostě poškodit tak, že smrt je velmi pravděpodobná, tak humánní to rozhodně nebude.

Hodně záleží na tom, kdo to dělá.

Stětí sekerou je velmi rychlé, prakticky bezbolestné, ovšem Mistr ostrýho meče to musí umět, musí se správně trefit, přitom ta sekera je těžká. Takže v praxi, velmi často, bohužel.

Guillotina většinu nevýhod ručního použití sekery (nebo meče) odstraňuje. Jo, guillotina je nástroj relativně spolehlivý, akorát velký, těžký, hlučný, a k tomu hodně „nadělá“ (je po tom burdel). Ale jinak, pokud se teda nezasekne nůž uprostřed krku, je spolehlivá.

Pověšení za hrdlo? Až do 19. století se to neřešilo, šibenice byly veliké (čím větší, tím větší důležitost má městská rada: koukej, taky máme hrdelní právo! 👌😂), no a když někoho soud odsoudil ku pověšení za hrdlo, tak to bylo něco, jako dneska podmínka – činec si mohl pískat! No tak co, no, tak ho tam Mistr ostrýho meče vyvedl, po schůdkách, na žebříku, nasadil mu oprátku a jednoduše ho „zhoupl“. Ano humánního na tom nebylo nic, viselec tam s sebou škubal nějakou tu desítku minut, no ale tak co by chtěl, vždyť ho ani kolem nelámou, kleštěmi neštípají, no a lid chce mít taky podívanou, a taky odstrašující oučinek se musí dostavit, ne? 🙄😂

V 19. století se začalo řešit poněkud více, že jako ano, že některý lidi je třeba sprovodit ze světa, ano, že by to mělo vidět i obecenstvo (jednak kontrola, jednak odstrašující oučinek), ale že by to mělo být co možná nejrychlejší, a tak vůbec a podobně. No tak se přišlo s dlouhým provazem. Jednoduše řečeno, Mistr ostrýho meče takovýho viselce zváží a podle tý váhy vypočítá počet uzlíků na smyčce a také délku lana. To všecko připraví, k tomu namaže oprátku mejdlem, nebo něčím podobným, no a v kýžený okamžik dostane viselec na hlavu kapucu, Mistr ostrýho meče mu nasadí oprátku pod správný ucho, oprátku správně dlouhou, no a pak většinou zatáhne za páku, pod viselcem se propadne propadliště, zlomek sekundy si zalétá, pak to škubne, zláme vaz, přeruší míchu a je to.

Pokud je zkušený popravčí, což většinou je, funguje to.

Vídeňskej kat Josef Lang měl však velikou profesní čest, a tak mu přišel angloamerický způsob viselců věšení (Long Drop), že jako ten viselec, jak tam letí a vůbec, že to někdy trvá i déle, než jednu minutu, že to je Schlamperei. No tak vynalezl Würgegalgen, což by se dalo přeložit jako dusivá šibenice. Jo, v rukou zkušenýho Mistra je Würgegalgen asi opravdu nejhumánnější způsob pověšení za hrdlo: Lang používal konopnou oprátku, hrubě promazanou mejdlem, krátkou. Viselec byl pacholky zvednut, na nohou mu byla uvázána další oprátka, a na pokyn popravčího byl sražen dolů, což zlámalo vaz a přerušilo míchu. Pro jistotu ještě třetí pacholek tahal za nohy čince.

Pomineme-li Protektorát a popravy po odsouzení říšským soudem podle říšskýho práva, byl Würgegalgen jediný legální způsob popravy jak ve státu Království a země na Radě říšské zastoupené, tak v RČS, až do roku 1950. Jenže zejména po Vítěžným ounoru (a nejen po něm, už po roce 1945) popravoval kde kdo (retribuční soudy byly jatka, ale to tady neřešíme, že?), no a podle toho to vypadalo: v rukou diletanta byl Würgegalgen příšerný nástroj na smrt!

Velmi humánní je také střela pistolí do týlu, v neznámý okamžik.

Všecky ty další výmysly, jako elektrický kanape, plynová komora, smrtící injekce, etc. etc. etc., to není vůbec spolehlivé, to za prvé, a k tomu je tam spousta proměnných, které mohou způsobit, že odsouzenec bude trpět, nebo i nepopraven (otázka, co je horší). Na elektrický proud reagují rozliční lidé rozličně. Smrticí cocktail do injekcí může být prohozen, nebo chyba fabryky na výrobu smrtících cocktailů do smrtících injekcí etc., etc. Je tam spousta proměnných, je to složitý, čím složitější, tím větší možnost chyby.

Statistika nuda je, má však cenné údaje, však si to najdi, že to až tak velice moc nefunguje.

https://de.wi­kipedia.org/wi­ki/Josef_Lang_(Hen­ker)
https://de.wi­kipedia.org/wi­ki/W%C3%BCrge­galgen

Upravil/a: Filip84

V Alabamě popravili člověka, který spáchal trestný čin v 80. letech. Tohle mi dělá problém- že z pachatele byl už jiný člověk.
Nejsem proti trestu smrti, ale to časové prodlení, byrokratická mašinerie, to je špatné.
Včera v Británii soud vynesl skandální rozsudek nad mužem, který nožem zabil 2 studenty a staršího muže v jeden den. Soud ho poslal za zabití! (ne za vraždu) do nemocnice s ostrahou, neboť byl prý duševně chorý. Nejen rodina pozůstalých, ale veřejnost se bouří. Pokud byl nemocný, co dělal v ulicích? Kdy byli ti experti předtím, než zabíjel?

Z dnešního pohledu neni. Jak může být násilí humanní?

Největší error je nazývání trestu smrti trestem. Ve skutečnosti nejde o to potrestat, jde o to absolutně ochránit zbytek společnosti před možností, že „to“ zm*d provede znovu (tuto možnost ani doživotní vězení neřeší, zm*d může utéci, případně provést „to“ v base na jiném zm*dovi). Humanitu bych neřešil vůbec, jelikož zm*d neřešil humanitu při „tom.“

Nechápu, jakou má vůbec pointu nějaká „humánnost“ při vykonávání trestu smrti. Kolikrát se v historii vybíral takový způsob popravy, který odpovídal zločinu toho popravovaného. Pokud se dopustil nejkrutějších nebo největších zločinů, dostal bolestivou smrt. Doslova mučivou a krutou. Největší sérioví nebo masoví vrazi, královrazi, vlasti/zrádci apod.
Trest smrti je nejvyšší trest za největší zločiny. Pointou je zbavit života, protože – zbavoval života ostatních a působil velké škody, zbavil se práva na život, stal se (většinou nenapravitelnou) hrozbou pro společnost – či především si již ten trest svými činy vysloužil a není pro něj žádný pardon, druhá šance ani milost, které si nezaslouží. Pro společnost představoval utrpení a stal se „škodnou“.

Stětí mečem a sekerou je stále nejpraktičtější i rychlé. Ty by se měly praktikovat v první řadě (gilotina přinesla jen problémy). Ani injekce, ani křeslo ani plyn ani jiné modernosti.
Oběšení na šibenici – s propadlištěm, z větší (adekvátní) výšky – aby to nebyla smrt udušením, ale zlomením vazu. Taky rychlé.
Poprava zastřelením bývá většinou rychlá, i když se na ni často dívá nelibě. Avšak rychlá kulka do hlavy nebo vykonání rozsudku popravčí četou, je rychlé (pokud všichni nemíří na břich nebo končetiny nebo jen hruď… alespoň někdo by měl i na hlavu).

Já vím, aby chudáček sériový vrah, násilník, vyžívající se v působení bolesti, (…) náhodou nepocítil bebí, když ho budou nešťastníka popravovat. Ta poprava má svůj důvod. Poprava by měla být, měla by být praktická a případně by měla odpovídat tomu člověku a jeho činům. To je celé. I vrah a odsouzený pořád může mít nějaká svá práva, ale tahle logika o humánnosti, no nwm, mně to příjde na hlavu, pořád vymýšlet nějaké supr nové, „humánní“ tresty smrti.

Upravil/a: Disraeli

Jedná se o velmi citlivou a kontroverzní otázku. Názory na to, zda je nějaký způsob provedení trestu smrti humánní, se mohou značně lišit. Někteří lidé věří, že žádný způsob smrtného trestu nemůže být považován za humánní, jelikož jde o úmyslné usmrcení člověka. Tento pohled je často podporován argumenty o respektu k lidské důstojnosti a právu na život.

Jiní však mohou argumentovat, že některé metody mohou být považovány za humánnější než jiné, pokud usilují o minimalizaci fyzického a psychického utrpení pro odsouzeného. Například metodou letální injekce nebo uspání plynem se snaží rychle a bezbolestně ukončit život.

Nicméně, významnou otázkou je také otázka efektivity a spravedlnosti trestu smrti jako takového. Existuje mnoho argumentů proti trestu smrti – například riziko odsouzení nevinné osoby, nízká preventivní účinnost nebo otázka nákladů spojených s vedením takového trestního řízení a provádění trestu. Proto mnoho zemí zrušilo trest smrti zcela. Místo toho se zaměřují na jiné formy trestu, jako je doživotí vězení.