Je něco poetičtějšího, než si otevřít pivko k snídani?

No, jako vyprošťovák po draku je to fajn, ale v krkání nic poetického nevidím.

Jistě! Takové zpovzdálí sledování hořícího parlamentu ČR (včetně pomalu uhelnatějících darmožroutů uvnitř) by mne uvedlo do VELICE povznesené nálady, jejíž poetika je nezpochybnitel­ná. :)

Dalo by mi sice hodně práce se udržet a na oheň nepřikládat, každopádně je jisté, že bych se nezdržel decentně pietního potlesku (decentního proto, že venkoncem umírají lidé, jakkoliv bezcenní darmožrouti)!! ;) :D :D

Jakápak poetika? Toť běžná weekendová snídaně- hutné černé pivo, PL cukru krupice, jeden žloutek z domácího vajca. Promíchat, netřepat.

Je něco méně poetického, než si k snídani otevřít „pivko“?