Je název země účelově ženského rodu, nebo to má či mělo kdysi s něčím nějakou souvislost?

Nikdo neví, kdo pojmenoval naši Zemi a kde se ten výraz vzal. Země je slovanského původu, ale přesný původ nebo hlavně význam není zcela přesně znám. Asi pochází s praslovanského „zemľa.“ Kde význam taky nejde určit.
Anglické Earth a německé Erde taky neznámý původ, tedy původ tam je, ale není zřejmý a není jasné, kde se v tom germánském pojmenování vzala ta obdoba a její význam. Plno kultur, plno jazyků a různé původy.
V řečtině je to Gaia, ve významu matka. Latinské Tellus/Terra (Země) taky není znám původ ani přesný význam, je to jméno bohyně, tak jako v řecké mytologii, ale název neznamená „matka,“ navíc se té bohyni říkalo Tellus Mater, jako „Matka Země,“ aby se to doplnilo. Neidentifikovatelný význam a původ.
Takže kromě řečtiny to má nejasný původ snad v každém invdoevropském jazyku. V řečtině a latině to účelové je, protože je to spojováno s matkou (rodu ženského) a bohyní a je fakt, že řečtina a latina celkem dost ovlivňovaly ostatní jazyky nacházající se v Evropě. Řečtina dost ovlivnila latinu (a celkově řecká kutura tu římskou) a latina zase velkou spoustu ostatních indoevropských jazyků.
Nějaký původ může mít z praindoevropského jazyka a ze slovíčka „Dʰéǵʰōm.“ Původ možná stejný jak pro slovo „Zemi“, tak pro „Earth“ a další.
I v jediné kultuře a jazyku mohla mít víc názvů, kdy se ty názvy pak mohly mísit navzájem nebo ovlivňovat ostatní jazyky a vývoj těch slov. Některý významy znamenají „matka“ nebo „rodička,“ něco „široká“ nebo „obří“ a dost často je ten význam zcela nejasný.
Co znamená „Země“ nejde říct. Původ v praslovanštině a ten může mít původ v Praindoevropsském jazyku, ale i v postupném vývoji toho slova (spíše těch slov).

Výraz Dʰéǵʰōm (prapůvod nebo spíš praprapůvod těch pojemnování pro Zemi) může znamenat „široká, prostorná rodička“ nebo taky výraz pro domov.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/D%CA%B0%C3%A9%C7%B5%C­A%B0%C5%8Dm
Určitý původ nebo další ovlivnění těch obdob slova „Země“ může pocházet ze sanskrtu a chetitštiny.

https://en.wik­tionary.org/wi­ki/zem%C4%9B
https://en.wik­tionary.org/wi­ki/Reconstruc­tion:Proto-Slavic/zem%C4%BEa
https://en.wik­tionary.org/wi­ki/Reconstruc­tion:Proto-Indo-European/d%CA%B0%C­3%A9%C7%B5%CA%B0%C5%8Dm
Původ slova „Eaerth“ na wiki:
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Earth#Etymo­logy Podstatné je, že ten původ znám není. Je tam stará „originální“ germánksá verze, která se používala jako překlad pro latinské Tellus a řeckou Gaiu, ale je to jen překlad bez jasnějšího původu a významu toho slova.
Všechno to jsou různá pojmenování naší planety, ale jejich význam a kde se vzal je špatně dohledatelný. Tohle je jedno z velmi složitých slov, jehož původ je dost neurčitý. Už kdysi jsem četl v nějakých zajímavostech, že nikdo neví, kdo pojmenoval naši planetu „Earth“ (stránka byla v angličitně) a jaký je význam toho slova.

Upravil/a: NoFear

Těžko říct, jak uvažovali ti první, kteří název vytvořili. Řekla bych, že země je matka, v niž i na ní se rodí lidé, stejně tak příroda. Země je bohyně. Stejně podle pentagramu je země vedle vody, ohně atd. spojena s člověkem.

Slovo Země se píše jen ve významu astronomickém. Ale z podotázky vyplývá, že se na planetu neptáte.

Název země se vyvíjel v souladu s genetickou jazykovou typologií a tím, zda jde o jazyky satemové či kentumové atd.

V češtině ženský rod souvisí se zakončením, tedy kmenovým skloňováním.

jak původ vysvětluje Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku.

„Všeslovanský výraz – p. ziemia, r. zemljá, s./ch. zèmlja, stsl. zemlja. Psl. *zem’a odpovídá lit. žẽmė, lot. zeme, stpr. same tv., dále je příbuzné stir. dú ‘místo’, lat. humus ‘země’, alb. dhe, ř. chthō̺n (chamaí ‘n toch. A tkaṃ, chet. tekán (gen. dagnaš) tv.

Rekonstrukce ie. tvaru je obtížná, novější výklady vycházejí z ie. *dhéǵhōm, gen. *dhǵh-m-és, bsl. tvary by byly z lokálu . *dhǵhémi ‘na zemi’, HK). Srov. :zmije

Zmije zmije, zmijí. Všesl. – p. żmija, r. zmejá ‘had’, s./ch. zmìja tv., zmȁj ‘drak’, stsl. zmija ‘had’, zmii ‘drak’. Psl. *zmьja, *zmija a *zmьjь, *zmijь jsou starobylé odvozeniny od stejného základu, který je v :země. Původně tedy ‘zemní (živočich)’, zřejmě tabuový název obávaného plaza“

Zkratky jazyků . polština, ruština, srbochorvatština, staroslověnština, praslovanština, litevština, lotyština, staroperština, staroirština, latina, albánština, řečtina, tocharština, chetitština, indoevropština, baltoslovanšina, lokál – 6.p.

Proč účelově? Země je vždy rodu ženského, ať je to stát, půda nebo planeta. Taková jsou pravidla českého pravopisu. Stejně tako v antických jazycích: terra, Gaia…

Nehledej v tom vědu. Prostě zkušenost. Obděláváš půdu, zemi a máš obilí a další plodiny, země rodí, plodí, tak jako plodí žena. Možná proto. Pokud by to trvalo déle, než byla trpělivost našich předků a museli by se zemí bojovat jak s mužem, tak by byla Země mužského rodu. A jak nazýváme státy na světě -Itálie je f, Německo je n, Honduras, Kamerun jsou m. A každý jazyk to má jiné.