Je možné, že potápěči při noření se do větších hloubek dýchají helium?

AWni, jakkioliv odpověď elkona je zmatečná. Trimix je jedna věc, směs pro extrémní hloubky je něco jiného.
Potíž v potápění (rovnotlakém, tedy BEZ TLAKOVÉHO skafandru) je v tom, že dusík v tlakové vzdušné směsi (potápěčské „bombě“) má narkotické a další toxické účinky, tzv. „opojení hloubkou“. To limituje hloubku ponoru na max. cca 120 m a to po velmi omezenou dobu.

Ve větších hloubkách se tedy nahrazuje heliem (čistě syntetická směs kyslíku a helia) a byly již s touto směsí dosaženy hloubky ponoru kolem 500m. Nicméně podrobnosti nejsou moc známé, největší zkušenosti v tomto směru mají vojenští potápěči. Tam se ale přirozeně získaná data a jiné poznatky přísně utajují (navíc se silně mlží!).

Rozhodnout o tom, co je úmyslný infromační blábol (informačni mlha – dezinformace) si netroufám, téma mě moc nezajímá a blíže se mu nevěnuji. Jediné mně známé informace (dostatečně důvěryhodné) pochází z úspěšných amerických útoků na vojenské podmořské komunikační kabely (šlo o tzv. „napíchnutí“ – odposlech) bývalého SSSR, které Rusové nakonec odhalili, ale to už je asi tak půl století z5.

Pokrok v tomto směru se jistě nezastavil, ale čemu věřit si netroufám posoudit. Každopádně kyslíkohéliová směs pro rovnotlaké potápění do velkých hloubek JE potvrzený fakt. 🙂

elkon>>> …Do směsi je přidáváno hélium které ve směsi nahrazuje kyslík a dusík… 😁
Mohu jen popřát tvým buňkám šťastný a dlouhý metabolismus, pokud jim NEDÁŠ KYSLÍK (nahradíš ho heliem). 😁

Jak píší kolegové.
Obsah kyslíku v dýchací směsi musí být omezen. Naše organismy počítají s tím, že je kyslíku v atmosféře kolem 20%. Ale bacha, to odpovídá parciálnímu tlaku 0,2 atm. Při tlacích v 10 a 100m ponoru je pak parciální tlak 0,4 či 2,2atm. Pro nízké tlaky (malé hloubky) se to dorovnává tuším zvýšenou koncentrací dusíku, který je pro nás relativně neškodný (do nějakého tlaku). Pak se ale u dusíku přidávají další zápory – jeden z nich je u hloubkového potápění nutnost pomalé dekomprese, při rychlé dekompresi je riziko kesonové nemoci – v krvi je dusíku příliš a při rychlém sníření tlaku (vynoření z hloubky) se z krve uvolňuje v bublinkách. Proto se pak část dusíku nahrazuje héliem které se výrazně rychleji z krve uvolní běžným dýcháním, takže i ta dekomprese pak může být výrazně rychlejší. Zároveň při vyšších tlacích nezpůsobuje ty problémy co dusík (narkóza).

Citace: „Trimix směs kyslíku, dusíku a hélia používaná pro potápění do hloubek větších než 40 m. Do směsi je přidáváno hélium které ve směsi nahrazuje kyslík a dusík. Snížením obsahu těchto plynů jsou eliminovány jejich toxické a narkotické účinky na lidský organismus při dýchání pod vyšším parciálním tlakem“.
Zde ještě podrobnější popis: http://www.red­seadiving.cz/co-potapeci-dychaji-pod-vodou.aspx

Upravil/a: elkon

Ano, je to možné. Potápěči, kteří se noří do větších hloubek, mohou používat směs různých plynů, které jim umožní dýchat v různých podmínkách a hloubkách. Jedním z těchto plynů je helium.

Helium se často používá v potápěčských směsích kvůli svým vlastnostem, jako je nízká hustota a vysoká tepelná vodivost. To umožňuje potápěčům dýchat snáze a snižuje riziko onemocnění způsobených podchlazením. Helium také pomáhá snižovat riziko dekompresní nemoci, kterou potápěči mohou utrpět při rychlém vynoření z větších hloubek.

Používání heliumu v potápěčských směsích se však liší v závislosti na situaci a hloubce potápění. V některých případech může být použití heliumu zbytečné a může zvýšit náklady na potápění. Potápěči, kteří chtějí použít helium nebo jiné speciální plyny, musí být dobře vyškoleni a připraveni na výzvy, které s sebou nese potápění do větších hloubek.