Nevím, co si pod pojmem paleonacista přestavujete. N. nacista nebyl, i když se svými myšlenkami vracel k antice, k Zarathustrovi, ale to nebylo určitě primitivní, tedy paleo. Možná některé myšlenky.
--
Nevím, do které chodíte třídy, zda jste N. probírali, zda má vysvětlovat
podrobně. Ale bez jeho myšlenek se nedá pochopit, proč Hitler některé
zneužil.
Spojování Nietzscheho jména s nacistickým hnutím a režimem je způsobeno jednak působením jeho sestry, která nacisty podporovala a zároveň spravovala filozofovu pozůstalost, a jednak převzetím jednotlivých motivů z Nietzscheho děl a jejich začleněním do nacistické rétoriky (zejména pak pojmy jako „nadčlověk“ nebo „vůle k moci“).
Využívám vysokoškolskou učebnici Úvod do světa idejí od kolektivu
autorů.
N. byl zklamaný rokem 1848, když došlo k úpadku německé kultur, Německo
stejně jako ostatní země se odvrátilo od Boha, i když si to nepřiznává.
Proto N. hlásal teorii Bůh je mrtev, víra v Boha oslabuje hodnotu lidské
existence. Morálka se odjakživa opírala o náboženskou víru, pokud
člověk ztratil tuto víru, jak mohl zjistit, co je dobré a co ne? Tedy dojde
ke stavu popření všech hodnot. Tento stav je zajisté zcela nežádoucí, a
proto je třeba přijít s nějakým řešením.
Nietzsche proto přichází s myšlenkou, která se stane zřejmě jeho
nejznámější (a také nejkontroverznější), s myšlenkou nadčlověka:
To je ten, kdo má překonat člověka. Nadčlověk není jasně konkretizován,
je ale zřejmé, že se jedná o všestranně rozvinutou, silnou osobnost a co
je nejdůležitější – osobnost s vlastní morálkou. Tato morálka
odráží jediný princip – princip vůle k moci. Nadčlověk určuje
pravidla hry, dělá to, co je nejlepší podle něj i pro něj. Je to morálka
válečníka přitakajícího životu.
Nadčlověk je ten, kdo si uvědomuje bídu člověka, ale vytváří si své
vlastní hodnoty, nechce trpět, má silnou vůli k moci, takže musí být
člověk sebevědomým, silným, ukázněným a udržet v rovnováze chaos a
řádu.
Další jeho názor byl rozpor mezi apollonským a dionýským živlem.
apollonský živel = únik do říše ideálu, tzv. myšlenka věčného
návratu, vše se opakuje, vše se stane znova atd. Představa života jako
střetu dvou protichůdných energií. Mezi rozumnou, logickou silou
ztělesněnou řeckým bohem Apollonem a instinktivní, emocionální silou
ztělesněnou řeckým bohem Dionýsem. V tomto střetu se jasně stavěl na
stranu Dionýsa, jakožto nositele životní energie a pudů, na rozdíl od
apollonské umírněnosti a střídmosti.
Nietzscheho myšlenkou je teorie věčného návratu, která připomíná
orientální tradici cyklického vnímání času, namísto západní lineární
tradice. V nekonečném průběhu času se svět neustále opakuje, vůle
k moci se jakožto podstata všeho bytí neustále vrací. Proto bychom jako
lidé měli vždy jednat tak, abychom si toto jednání chtěli zopakovat.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4603 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |