Je možné označit Nietzscheho za paleonacistu?

Nevím, co si pod pojmem paleonacista přestavujete. N. nacista nebyl, i když se svými myšlenkami vracel k antice, k Zarathustrovi, ale to nebylo určitě primitivní, tedy paleo. Možná některé myšlenky.

--
Nevím, do které chodíte třídy, zda jste N. probírali, zda má vysvětlovat podrobně. Ale bez jeho myšlenek se nedá pochopit, proč Hitler některé zneužil.

Spojování Nietzscheho jména s nacistickým hnutím a režimem je způsobeno jednak působením jeho sestry, která nacisty podporovala a zároveň spravovala filozofovu pozůstalost, a jednak převzetím jednotlivých motivů z Nietzscheho děl a jejich začleněním do nacistické rétoriky (zejména pak pojmy jako „nadčlověk“ nebo „vůle k moci“).

Využívám vysokoškolskou učebnici Úvod do světa idejí od kolektivu autorů.
N. byl zklamaný rokem 1848, když došlo k úpadku německé kultur, Německo stejně jako ostatní země se odvrátilo od Boha, i když si to nepřiznává. Proto N. hlásal teorii Bůh je mrtev, víra v Boha oslabuje hodnotu lidské existence. Morálka se odjakživa opírala o náboženskou víru, pokud člověk ztratil tuto víru, jak mohl zjistit, co je dobré a co ne? Tedy dojde ke stavu popření všech hodnot. Tento stav je zajisté zcela nežádoucí, a proto je třeba přijít s nějakým řešením.
Nietzsche proto přichází s myšlenkou, která se stane zřejmě jeho nejznámější (a také nejkontroverzněj­ší), s myšlenkou nadčlověka: To je ten, kdo má překonat člověka. Nadčlověk není jasně konkretizován, je ale zřejmé, že se jedná o všestranně rozvinutou, silnou osobnost a co je nejdůležitější – osobnost s vlastní morálkou. Tato morálka odráží jediný princip – princip vůle k moci. Nadčlověk určuje pravidla hry, dělá to, co je nejlepší podle něj i pro něj. Je to morálka válečníka přitakajícího životu.
Nadčlověk je ten, kdo si uvědomuje bídu člověka, ale vytváří si své vlastní hodnoty, nechce trpět, má silnou vůli k moci, takže musí být člověk sebevědomým, silným, ukázněným a udržet v rovnováze chaos a řádu.
Další jeho názor byl rozpor mezi apollonským a dionýským živlem. apollonský živel = únik do říše ideálu, tzv. myšlenka věčného návratu, vše se opakuje, vše se stane znova atd. Představa života jako střetu dvou protichůdných energií. Mezi rozumnou, logickou silou ztělesněnou řeckým bohem Apollonem a instinktivní, emocionální silou ztělesněnou řeckým bohem Dionýsem. V tomto střetu se jasně stavěl na stranu Dionýsa, jakožto nositele životní energie a pudů, na rozdíl od apollonské umírněnosti a střídmosti.
Nietzscheho myšlenkou je teorie věčného návratu, která připomíná orientální tradici cyklického vnímání času, namísto západní lineární tradice. V nekonečném průběhu času se svět neustále opakuje, vůle k moci se jakožto podstata všeho bytí neustále vrací. Proto bychom jako lidé měli vždy jednat tak, abychom si toto jednání chtěli zopakovat.