je možné, abych věděl, že existují pocity, které jsem necítil?

vedieť, že niečo je, je iní, ako poznať, čo to je.

vedieť o existencii citov/pocitov môžete.
predstaviť si ich/vyfarbiť si ich nie – treba ich poznať, zažiť.

odpověď není jednoznačná, protože záleží na tom jaká jsi sám osobnost. Jsou osobnosti, které dokáží vycházet jen z toho co už zažili a jsou osobnosti, které se dokáží vcítit do pocitů jiných i bez vlastního zážitku. Mezi těmito póly je celá škála toho, že pro nějakou situaci si pocit dovedeš představit a pro jinou ne. S tou představou pocitu je to složité v tom, že si můžeš realisticky představit nějakou situaci, ale až v případě, že jí osobně zažiješ můžeš s jistotou potvrdit, že tvá představa byla přesná.
na otázku je možné abych věděl… – je pravděpodobné, že učité situace na tebe budou působit tak, že budeš mít dojem, že tohle jsi ještě necítil a tedy lze je předpokládat.
na druhou otázku- tvá schopnost představit si pocity které ještě neznáš, záleží na tvé osobnosti, ale možné to je
Doplňuji:
jasně, pocit si představíš, když si představuješ ty okolnosti, které ho způsobují. Když ty okolnosti budeš zkoumat a porovnávat, měl bys dojít i k závěru proč už něco cos dřív cítil, necítíš a nebo jaký je důvod, že to cítíš jinak. Samozřejmě, že pocit zahrnuje celou škálu okolností a když se na to chceš dívat hloubavě, tak asi nebudou dva pocity, které by byly úplně shodné. Ale jsou určité kategorie pocitů, které se liší podle nějakých základích znaků. Asi nejjednodušší je dobrý vs špatný pocit. A ty jsi schopen na základě toho co vnímáš a co prokombinuješ se svými zkušenostmi, s vysokou pravděpodobností určit jaký pocit se v nějaké modelové situaci dostaví.
S pamětí na staré pocity je to složité v tom, že nejde ani zdaleka jen o pocity samotné a navíc ve skutečnosti neodpovídají tvé současné realitě. Jde tedy o to, že nějakým spouštěcím mechanismem najednou zacítíš něco, co si pamatuješ, žes cítil v nějaké situaci před lety. Nebo možná jen zavzpomínáš na situaci u které máš silnou vazbu s určitým pocitem. Každopádně, kdybys dokázal ty okolnosti z minula dobře definovat, tak bys tu situaci mohl v myšlenkách napodobovat a i když by ty pocity nebyly naprosto stejné, jako ten z kterého vycházíš, tak by byly velice podobné, protože jsou z podobné situace. A je pravděpodobné, že bys ani neuměl rozlišit rozdíly v těch pocitech a měl bys pocit, že jsou stejné. Další problém je ale s tím, že pokud bys si chtěl ordinovat nějaký hezký pocit (něco místo kouknutí na hezký film), tak to nebude fungovat, protože se u pocitů ztrácí intenzita. Když zažiješ nějakou situaci poprvé, je ten pocit velmi intezvivní. Když jí zažiješ po padesáté, tak může ten samotný pocit být mnohem krásnější než u té první zkušenosti, ale je tak slabý, že ho vůbec nebudeš vnímat.

Upravil/a: ponovotny