Avatar uživatele
Adamm03

Nevíte, čím to může být, když je mně pořád blbě, až na zvracení?

Dobrý den,
Chtěl bych se svěřit. Je mi pořád blbě. Úplně až na zvracení. Vždycky se mi rozklepou ruce a mám pocit, že se pozvracim. Ale zatím jsem z toho nezvracel. Dřív jsem si myslel, že to mám z hladu, ale stává se mi to, i když jsem najedený. Je mi 15 let. A trvá už to od léta, ale dřív to nebylo tak častý a ne 24 hodin denně… :(
Nemůže to být stresem? Poslední dobou je docela dost sttresovych situaci… škola, přijímačky, rodina… už fakt nevim, jak dál, protože je to dost nepříjemný. Už se bojim kamkoli jít, aby mi nebylo blbě.

Vložená neotázka
Je mi pořád blbě

Zajímavá 0 před 2848 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Drap

Může to způsobovat celá řada věcí. Jediné, co ti může pomoci, je návštěva lékaře. I v 15 bys měl vědět, že na většinu nemocí ti neporadí nikdo na netu, ale jedině návštěva lékaře.

Upravil/a: quentos

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?led Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Jiří Bohumil

Chlapče, lidově řečeno, jsou to zkrátka „nervy“. Tyto problémy a stavy se vyskytují v průběhu života dosti často a u velké většiny lidí. Pochopitelně je to rozdílné a odvíjí se to od povahy a z psychologického hlediska, od temperamentu (melancholik, flegmatik, sanqunik, cholerik). Dále na to má velký vliv osobnost člověka, jak je ctižádostivý, odpovědný a cílevědomý. To vše dohromady pak u některých lidí způsobuje méně časté, nebo časté „upadání“, při náročnějších situacích (jak píšeš-škola, rodina, přijímačky a přijdou, ve tvém věku, také vztahy s děvčaty, zkrátka „zaláskování“). do těchto stavů. No a rada podstatně staršího: nejlépe je se s tím „poprat“ formou pomocných přístupů jako na př. „když nejde o život, jde o ho…“, nebo, při nějakých zkouškách a trémě ze zkoušejícího, tak si jej třeba představ v nějaké komické situaci, třeba jak vypadá nahý, nebo na WC 🙂. Já, jako kluk ve škole, jsem si takto účinně pomohl, ve vztahu k mému učiteli (ruštiny), který mne dokázal uvést do stavu, že jsem si nevzpomněl na jedinné slovíčko i když jsem, den předem, uměl vše, jako když bičem mrská. A v životě, vzhledem k povolání, pro které se rozhodneš, někdy musíš dělat hodně zkoušek a rozhodnutí, která ti přináší neustálé stresové situace. Takže, pokud jsou tvé problémy hodně časté, zvol si povolání, kde se těmto situacím můžeš, alespoň trochu, vyhnout. Ale těch není mnoho. A zase, vzhledem k tvému „naturelu“ a zájmům, asi bude, z tohoto hlediska, toto rozhodování také trochu stresové.
Jinak potom je opravdu řešení ještě u lékaře-psychologa a v nejhorším případě psychiatra. Ale zdůrazňuji, u DOBRÉHO psychiatra. A takových není mnoho. Dnes do tě, většinou, začnou okamžitě „valit“ antidepresiva a to není dobré. To opět vím i z vlastní zkušenosti, když jsem se, i já, dostal do depresí. Když jsem se pak chtěl dostat zpět, z tohoto léčení, do „normálního“ stavu, trvalo mi to skoro rok. A dobu, kdy jsem byl na těch anti…, skoro 10 let, jsem mohl „odepsat“. Nestálo to za nic.Takže na toto si dej pozor a snaž se to řešit raději přístupem k životu. Přeji ti v tom a i v celém tvém dalším životě, hodně úspěchu a neboj se, vše se vždy dá vyřešit a přežít. Takže hlavu vzhůru a do života s chutí. Jde to!!!:-) Takže hlavní „krédo“, opakuji : POKUD NEJDE O ŽIVOT, JDE O H…!!! 🙂

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek