Podbných dotazů na toto téma je v archivu několik.
http://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=co%20je%20l%C3%A1ska

Mně se líbí slova jednoho staroindického autora. Vložila jsem je kdysi jako otázku.

„Z náklonnosti duše se rodí přátelství, z náklonnosti rozumu úcta, z náklonnosti těla vzniká žádostivost. Spojením těchto tří náklonností se rodí láska.“

Touha je vlastností lásky. Láska nezná hranice, když obětuje všechno a nedosáhne svého cíle, je šťastná, ale zároveň smutná, přináší radost i bolest, utrpení z nepředstavitelné ztráty. .

Je to jeden ze skutečných smyslů života.. Vždyť je nedílnou součástí nás samých, našeho těla a našeho mozku. Je to nejúžasnější vynález přírody.

Láska není hřích, I když tím, čemu se někdy říká láska, je možné člověka zničit. Známá slova: myslel(a) jsem si, že je to láska, ale ve skutečnosti mě zneužil(a), a při první možné příležitosti mě opustil(a). Hřích jako provinění, omyl apod

"Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“ — John Lennon

Hřích rozhodně ne – to ať si myslí lidi ze staré školy, nechejme je v tom – , naopak je to jediná tvůrčí síla a nejvyšší ztělesnění Boha; a láska jako druh emoce je vlastně pokusem o přiblížení se Bohu a splynutí s Ním. Tudíž fyzická láska a zbožnost se vůbec nijak nevylučují, dodržování celibátu je nepřirozené (pak nemá spousta duchovních zneužívat děti, že…). Když s milovaným člověkem prožíváme jednotu, prožíváme tím pádem vlastně Boha samého.
To tedy nemám ze sebe, vlastními slovy reprodukuju to, co píše N. D. Walsch v „Hovorech s Bohem“ – s jeho pojetím lásky jsem se zototožnil prakticky hned.

Někteří lidé mají lásku v sobě… , nemusí nic hledat ;)

Našla jsem o lásce:
„Láska k bližnímu a lidskost – to jsou nejdůležitější základy pro duchovní vývoj, neboť ve zpětném působení, které následuje po nesobeckém dávání, umožňují přijímání síly.“

„Láska k bližnímu je spojena také s ochotou otevřít se vůči ostatním lidem a chovat se k nim laskavě a s náklonností. S tímto přístupem se dnes setkáváme spíše zřídka, neboť anonymita velkoměst nebo konkurenční myšlení v mnoha oblastech života jsou pro otevřené spolužití málo prospěšné.“

"Láska je když…
jsem šťastná, že se ráno probudím,
láska je když…
se podívám na úsměv svých dětí,
láska je když…
se podívám na nebe, na hvězdy, na slunce, jak svítí,
láska je…
hloubka moře, krása ohně a síla vzduchu,

láska je ......."

Vím, že láska dává životu smysl a hodnotu :D

Upravil/a: da ny

Tak si vyber – https://www.y­outube.com/wat­ch?v=Ahwx6wID5vc

http://mp3s.na­druhou.net/vi­deoklipy/lenka-filipova/pry-se-tomu-rika-laska-29516/

A můj názor?
Prožívat lásku je nejúžasnější touha,emoce,cit na světě!!!(Tím nemyslím k nějakému bohu,protože v něj nevěřím).

Upravil/a: hanny 2

„Vím sám,že bůh není láskou, protože neexistuje.“ Na začátku definuješ slovo láska a pokud by definice slova Bůh zněla „Bůh je láska“, tak proč by to tak nemohlo být… Jestli nevěříš, že svět zachrání láska, tak asi věříš, že svět zachrání válka. A v to zase nevěřím já, nevěřím, že válka může být dobrá, ani v těch nejlepších úmyslech.