Kousek od domu mám památný Radhošť, tedy součást Beskyd. No a když tam jdu, mohu jít kolem pole, kde sedlák kydá hnůj. Takže Beskydy a kydat. V obou je kyd. Je to náhoda, nebo není? Děkuji.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 1600 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Ne. (J. K.) Jméno Beskyd píší Pravidla českého pravopisu se s, a to už
od samého počátku; psalo tak i jejich první vydání z r. 1902. A psal
je tak už i Jungmannův slovník. Je proto ku podivu, že se stále ještě co
chvíli shledáváme se psaním „Bezkydy“ a že tu a tam vznikají pochyby,
jak se vlastně toto jméno píše. Vinu na tom má patrně mylná představa,
že je to jméno složené z předpony bez- a nějakého podivného základu
-kyd. Takový názor se totiž opravdu vyskytl: jméno Beskyd se vykládalo tak,
že označuje hory bez lesa, bez „kydy“. Jenže tomuto výkladu schází
důležitá podmínka, aby se z fantasie mohla stát aspoň pravděpodobnost,
totiž důkaz, že slovo „kyda“ v tom významu vskutku existovalo nebo
aspoň mohlo existovat. Proto lze věřit spíše těm jazykozpytcům, kteří
tvrdí, že první slabika jména Beskydy nemá nic společného s předložkou
bez, a pokoušejí se o výklad jiný. Nejlépe dnes vyhovuje názor, že je to
jméno germánského původu a že jeho základ je ve výraze besked, které
znamenalo „rozdělení, rozhraní“ (je z něho dnešní něm. Bescheid).
Podle toho by Beskyd byl hora na rozhraní, hraniční hora. Zajímavý doklad
k tomuto názoru podává Kottův slovník ze Slovenska: tam prý beskyd
znamená „horu na hranici mezi dvěma vyššími, přes kterou se chodí“.
🙂
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3775
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kelt Nahlásit |
Jako Beskydy (polsky Beskid, německy Beskiden) je označována část pohoří Karpatského oblouku. S kydáním hnoje to nemá nic společného, tak jako pohoří Atlas v severní Africe nemá nic společného s atlasem hub.
0 Nominace Nahlásit |
Kelt,
jak to často bývá, nečekáte na další odpovědi, i když ty první jsou mnohokrát nepřesné. Vaše věc, že vám to nevadí.
Stejně u této odpovědi z roku 1943 dospěli etymologové k jiné možnosti původu.
Takže opravdu mají Beskydy vztah ke kydání hnoje. Možná někomu poslouží v budoucnu.
"Na téma původu pojmenování Beskydy kdysi napsal zajímavý článek jazykovědec František Trávníček; můžeme ho najít v knížce Nástroj myšlení a dorozumění. Vědec v něm nejprve uvádí nesprávné, takzvané lidové etymologie tohoto názvu. Podle nich se prý má psát a vyslovovat Bezkydy, protože první tři hlásky pojmenování jsou vlastně předložkou bez. Bezkydy je tedy údajně složené slovo: Bez-kydy. Pokud jde o kydy, které jsou prý základem pojmenování, podle jedněch to slovo má význam porost, a slovo Bezkydy tedy znamená, že jde o hory holé, bez porostu.
Trávníček ale konstatuje, že slovo kydy ve významu porost v žádném slovanském jazyce není a kromě toho Beskydy nejsou neporostlé. O malinko blíž skutečnosti je druhý výklad, podle něhož slovo kydy znamená hnůj, protože kydat znamená házet hnůj. Takže Bezkydy jsou hory nehnojené, tedy asi neúrodné.
Kydat sice mimo jiné znamená i házet hnůj, původně ale šlo o házení čehokoliv, a proto kyd není hnůj. Takže ani jedna z těchto teorií o původu jména Beskydy eventuálně Bezkydy nemá nic společného se skutečností.
Jak to je doopravdy, se ale od Františka Trávníčka nedozvíme. Ten říká, že slovo Beskydy je zkrátka úplně nejasné a konstatuje, že "odborníka vůbec neláká, protože pro svou úplnou nejasnost nepřipouští ani trochu pravděpodobnou domněnku
Ani další etymologové o výrazu Beskydy nevědí o mnoho víc. V Machkově slovníku se můžeme dočíst, že „původ nejasný“ a že „jméno není germánské, nýbrž asi thrácké“, v knížce Zeměpisná jména Československa se říká, že slovo je „neslovanského, patrně thráckého eventuálně ilyrského původu“ a že „patří do okruhu slov, která k nám byla přinesena takzvanou valašskou kolonizací“.
Já k tomu mohu dodat jen to, že indoevropští Thrákové žili skoro na celém Balkáně někdy od 2. tisíciletí před Kristem a že takzvaná valašská kolonizace, během níž k nám z Rumunska přišli předkové dnešních Valachů, probíhala od 15. do 17. století."
něco ještě zde
https://www.treking.cz/vrcholy/beskyd-beskydek.htm
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/toulky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole.A060804_173407_igcechy_tom
–
„Toponyma mohou být dokladem nějakého neznámého indoevropského jazyka,
případně mohou být ještě starší, předindoevropská. Typickým
příkladem může být pojmenování našeho hlavního města – jméno Praha
nemá prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných
indoevropských jazycích. Mezi další stará místní jména patří např.
Beskydy, Karpaty či slovenské Tatry.“
Tolik na stránce "Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových
https://www.archeologienadosah.cz/clanky/praveke-osidleni-ceska-ve-svetle-jazykovych-pramenu
Takže ihora nehnoje á – bez kydání hnoje, nebo hora bez porostu patří k vysvětlení možnému původu.
Takže je možné si vybrat cokoliv… nebo neřešit, jak se uvádí při osídlení Česka nejasnosti původ některých pojmenování.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |