Je horší, když člověk nepracuje, nebo když páchá přečiny?

Ten, kdo nepracuje, nemusí nutně zneužívat sociální dávky (chybí dovednosti, vzdělání, zdraví, široko daleko práce není a je uvázán k bytu/domku atp.), vše teoreticky v rámci zákona.
Přečin (krádeže, sprejování) je „zločin“, nezákonná činnost (něco zničit, někoho okrást), je to nehoráznost! /„…urazit pracky u samého ramene…“, říká doktor ;)/
Na otázku, tak jak je položena odpovídám, že horší je páchání přečinů. 😉

Upravil/a: quentos

Zajímavý dotaz. Možná někoho překvapím, ale radši vidím, když si někdo aktivně opatřuje prostředky k obživě, než když nedělá vůbec nic a žebrá, nebo se nechává vydržovat státem, potažmo námi všemi. Bytostně nesnáším tyhle pasivní vyžírky, škemraly a žebráky.
Dám příklad ze života: Jdu po ulici a najednou koukám, jak vyběhne z krámu maník, v jedný ruce bochník chleba v druhý šišku salámu a metelí dopryč. Přiběhne policajt, zeptá se mě kam běžel a já mu ukážu, že jinam. Stalo se – Praha-Prosek, Billa, rok 2014. Ale na druhou stranu každýho žebráka seřvu a pošlu tam do temných míst a seřvu každýho, kdo mu něco dá (už min 10× v životě).
Prostě jsem bytostně přesvědčený o tom, že lepší někdo kdo aktivně ovlivňuje okolí a tím přináší zkušenost a obrušuje hrany, než pasivní šmejd co nedělá nic.
Nechci aby to vypadalo, že se zastávám zlodějů apod. havěti, jen se stavím čelem k životu a respektuji existenci lidí, co se o sebe a své blízké umějí postarat.

Nejprve budeš muset vysvětlit, co je špatnýho na absolutní nečinnosti. Takhle ti to s těmi dávkami nikdo nepochopí.

Pro mě je jednoznačně horší „drobná kriminalita“-pachatel páchá někomu záměrně příkoří a nebo se na něm obohacuje (ať už mu tahá z kapsy mobil,sprayuje zeď nebo vykrádá auto) a dívá se mu přitom často „do očí“. Na okrádání státu pomocí dávek mě štve hlavně to,že to stát dovolí-viz sponzorování ubytoven a přikládám za to jednoznačně vinu systému. To že si pak stát vychoval obyvatele,kteří už po několik generací parazitují na dávkách je jeho chyba.

Upravil/a: Yanger