Je gesto „obracet oči v sloup“ jen údiv nad výší inteligence lidí v okolí dotyčného, nebo je v tom něco víc?

Znám toto sousloví ve spojení s umírajícím člověkem.
Nebo se strnulým pohledem, nebo vyjádřením úžasu, překvapení, nebo pohoršení, šoku. atd. eventuálně pohoršení či přímo šok.

Že by to souviselo nějak s inteligencí, pochybuji. Každý člověk může být někdy překvkapený, užasnout, nebo ho něco pohorší..

Jak to vidí jazykáři, najdete v odkazu.,
http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=4634

"Ustálené slovní spojení obrátit oči v sloup má dvojí význam: základní je význam ‚dáti očím strnulý výraz, vytřeštiti oči‘ (na který ukazuje Příruční slovník pod heslem obrátiti), druhotný je význam ‚obrátit oči vzhůru, zvrátiti oči‘ (který uvádí slovník Vášův-Trávníčkův),

Původní význam je tu dán starým abstraktním významem slovesa obrátiti (‚učiniti čím‘) a představou sloupu jako symbolu strnulosti, nehybnosti; druhotný význam vyplývá z konkrétního, pohybového významu slovesa obrátiti (‚otočiti, zvrátili‘), který v důsledku systémových změn v slovní zásobě časem vystupuje více do popředí, a představa sloupu je zde potlačena."

Jak lze zjistit zkusmými dotazy, někteří uživatelé našeho jazyka úslovím obraceti oči v sloup rozumějí také tu skutečnost, že nemocný (omdlévající, umírající, žasnoucí) otáčí oči nahoru, tj. zvedá panenky vzhůru pod víčka a odhaluje tím bělmo. Na takový význam ukazuje též synonymní spojení zvrátiti oči v sloup (např. maje oči zvrácené v sloup, umírati se zdál (Marek, z Příručního slovníku) a také ten fakt, že spojením obrátit oči v sloup se překládají ruské výrazy zakatiť glaza, zavesti glaza,[kde sloveso pohybové ve spojení s předponou za- jasně vyznačuje, že jde o pohyb očí směrem nahoru vzad. I tento význam českého spojení obrátit oči v sloup (‚otočiti oči vzhůru, pod víčka‘) má oprávnění k existenci jak po stránce věcné, tak po stránce jazykové, ovšem jako význam druhotný. Podle našeho názoru tento význam zde ještě neexistoval v době, dokud pohybová slovesa přechodná jako obrátiti, postaviti, usaditi běžně vyjadřovala také abstraktnější význam, význam změny stavu ‚učiniti čím, změniti v co‘, srov. zaniklé stč. spojení v dokladech had … sě obrátil prutem ‚factus est in virgam“ (Bible olomoucká Ex 4,4), postaví tě pán bóh tvój hlavú a ne ocasem (Hus, Sebrané spisy I, s. 55, vyd. Erben), on jednu osobu … rychtářem usadí a učiniti má (Archiv čes. 29, s. 67); teprve když takovýto abstraktnější význam změny stavu v slovesech obrátit, postaviti, usaditi apod. ustoupil do pozadí a tím více se tato slovesa specializovala na konkrétní významy pohybové, proniká i ve spojení obrátit oči v sloup více do popředí pohybový význam ‚obrátit, otočiti‘: toto ustálené slovní spojení, majíc oporu ve vhodném jevu vnější skutečnosti, nabývá také významu ‚otočiti oči (panenky) vzhůru, zvrátiti oči‘.„ atd.“

Stručnější vysvětlení v odkazu.
https://www.za­kulisislov.cz/slou­p/

Upravil/a: annas

Já to chápu tak, že ten sloupový očník nedokáže něco někomu vysvětlit, slyší nesmysly, vidí něčí hloupé jednání apod. Nemusí to vždy vyjadřovat intelektuální nadřazenost, může to být třeba jen zkouška trpělivosti.

Priklad – hodinu nekomu vysvetlujes, at na FB nesdili kazdou blbost, neustale nelajkuje a nesdili svou fotku porad dokola a on to pak stejne udela znovu.
Tak to obratim oci v sloup. Takovy clovek si to stejne udela podle sebe.
Kazdy z nas obcas obrati oci sloup, jednou my kvuli jednani toho druheho, podruhe zase on nad nasim jednanim.
Jen si davejte pozor, abyste casto neobraceli oci v sloup pred sefem. A nebo jen v pripade, ze uz mate jiste nove misto.

Upravil/a: yuko

Řekla bych, že to může být jen něco méně závažného.
Nemusí jít nutně o případ génius x jednoduchý člověk 🙂
Stačí jen ojedinělý nevhodný výrok, nápad, nad kterým druzí koulejí očima :).
Neustálé omílání jednoho tématu, ve smyslu „Jéžiš, už toho nech“, „Už zase…! "No co zase chceš“.
Kolegyně koulely očima, když se jim neodlil/nedolil můstek, skelet (kovová konstrukce zubní náhrady) a věděly, že se musí v práci zdržet. Nebo přijít ráno o několik hodin dříve. Případně jednat s ordinací s „oblíbeným“ lékařem o tom, že práce nebude hotová a pacient se musí přeobjednat /jistě neměly na mysli génia či jednoduchého tvora/. Čekal je jen nepříjemný hovor s nepříjemným lékařem.
Také jsem viděla koulet lidi očima (obracet v sloup) v případě: už zase musím jíst, vypít ty hořké kapky, už je tady opět s tou injekcí.....
Někteří lidé obrátí oči v sloup, když musí znovu do obchodu, do auta, na úřad, protože něco zapomněli.
Před/při nepříjemnosti obrací lidé „oči v sloup“
Jistě se najde mnoho dalších příkladů.
Vámi uvedený příklad (pochybnost o inteligenci, schopnostech druhého je maličko extrémní …

Může to být projev nad nevhodným jednáním toho druhého, ale také to může být projev různých zdravotních potíží, i epilepsie. 🙂
https://www.u­lekare.cz/porad­na-lekare/otaceni-oci-v-sloup-44898