Je démonofilie podobná zoofilii?

„Sukuba má místo nohou kopýtka, netopýří křídla na zádech a rohy.“

Z pohledu démonologie je démon aetherická, beztělesná, bytost; démon je ekvivalent k andělu, Satan, jako mythologická bytost, je „chief“ démonů, tedy, temný archanděl. Anděl rovněž nemá fysické tělo.

Veškerá všelidová představa „o Bohovi“, o Bohorodici, démonech, andělech, vychází ze západokřesťanské (římské, katholické, arciť mluvit o katholicismu před Sněmem Tridentským není zcela přesné), veskrze středověké, visualisace – soch, kreseb, maleb etc., a pak – a to hlavně – z baroku, takže nic extra starého.

Klasická ikonografie má dvojrozměrný portrait. Západ se klasické ikonografie držel relativně dlouho, v podstatě až do renaissance. Třeba Panna Maria Zašovská (https://www.mu­o.cz/vystavy-2009/milostny-obraz-panny-marie-zasovske-restaurovani-2007ndash2008--431/ ), nebo obraz Panny Marie Sedmibolestné v Jívové (ten už méně, ale stále – http://www.far­noststernberk­.cz/event/pout-k-panne-marii-bolestne ). Klasická ikonografie na západu končí s gotikou, ale pozor, třeba u nás se stavělo v gotickém slohu až do konce 15. století, protože „prales“, však on obraz Panny Marie Zašovské je také datován do polovice 15. století. S barokem přichází „ikonografie“ více plastická, trojrozměrná, a hlavně narůstá počet soch.

Nicméně, to je ikonografie. Arciť středověké sakrální stavby byly zdobeny prostěji, a to včetně katedrál, tak např. knihy, ať už ručně opisované, nebo později inkunábule, měly kresby mnohem realističtější. Z knih byl vzděláván vyšší klérus, no a ten vzdělával (více, či méně – seminárium povinně zavádí až Sněm Tridentský) klérus nižší. Středověký člověk neměl naše znalosti, jak se např. oblékali lidé v 1. století, atp. Takže to bral jako factum.

V každém případě, Ješua ben Josef, pokud žil, a je vysoce pravděpodobné, že ano, byl tesař, a podle všech indícií docela urostlý, maskulinní, chlap. Rozhodně to nebyl žádný „Bohoušek“ v jesličkách, nebo zženštilá, teatrální a pathetická bytost, jak je, často, vyobrazován – např. turinské plátno, nebo renaissanční malby (bylo to poplatné době). Prostě, všelidové představy se s realitou, prakticky vždycky, hrubě rozcházejí.

Stejně, jako neexistuje nějaký – dogmatický – obraz nebe, nebo pekla, neexistuje – dogmatický – obraz andělů, včetně padlých – démonů.

Tvůj dotaz je proto nesmyslný, poněvadž jestliže někoho přitahuje succubus, poněvadž má např. kopyta, je to jenom jeho představa succuba, který nad to stejně, s největší pravděpodobností, neexistuje – je to mythologická, duchovní, bytost. Jako Zeus a Afrodita.

I tak, se zoofilií to nemá co dělat. Už jsem to tu psal: lidé mají rádi různé „divné“ oblečení na souložení: čumí z gumy, nebo naopak vlněné svetry, prostě: divné, bisarní, někdy perversní. Je to normální, a v pořádku, pokud s tím souhlasí oba (nebo pokud jich je víc, pak všichni), a pokud je to na souložení nikoli coram publicum.

Sex je vhodné občerstvovat, jako vztah je vhodné občerstvovat, jinak se z toho stane blbá, nudná, rutina. Sexuální pud je silný, pro spoustu lidí velice důležitý, takže potom i celý vztah může jít do kelu. Jako někoho přitahují propocené ponožky osoby opačného pohlaví, druhého latex, třetího vejprask, tak někoho přitahují elfové, víly a démoni. Je to úchylka, ale pokud to neškodí ani tomu jedinci, ani jeho okolí, neškodná.

Se zoofilií to nemá co dělat.