Je čeština bohatý jazyk?

Až moc.

Čeština je velmi bohatý jazyk.

Je

Záleží na úhlu pohledu. Angličtilna má bohatou slovní zásobu. Souvisí to s tím, že češtiona il angličtina patří sice k indoevropským jazykům, ale přesto se lilší se nejen geneticky, ale i morfologicky,

Tedy na rozdíol od angličtiny máme v češtině ohebné slovní druhy s gramatickými koncovkami (skloňování a časování), ovšem v angličtině je gramatických koncovek jen velmi málo a slova tak mají v naprosté většině jediný základní tvar. Je to dané tím, že čeština je jazykem flexivním, synetickým, angličtina analytickým – – gramatické vztahy a akategorie jsou vyjadřovány samostatnými prostředky nebo slovosledem,

Stejně v oblassti slovnoí zásoby – Jak napsal J. Werich jsme na tom lépe e. "Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct “a litte round apple“, malé kulaté jablko…. Tomu přece chybí barva i vůně.“ 🤔
Co myslíte, měl pravdu? Nebo je ta angličtina taky vlastně krásná?

Jinak viz zde

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/ktery-jazyk-je-bohatsi

Angličtina má pro jednu věc více pojmenování, a to často zároveň slova ryze anglická (germánského původu), slova přejatá z francouzštiny a slova přejatá z latiny. Potom je snadné si představit, že angličtina má třikrát tolik slov, ne?

No, asi bych si netroufla tvrdit, který jazyk má bohatší slovní zásobu. Když hledáte ve slovníku opačně, také je k jednomu slovu několik ekvivalentů. I naše mateřština má slova přejatá (z němčiny, latiny a dalších jazyků)- hlavně díky tomu, že jsme v centru Evropy a nikdy jsme nežili izolovaně.

Navíc – i zdrobněliny bych považovala za samostatná slova a třebas ty angličtina nemá (i když ani to není naše „specialita“, protože např. i v italštině jsou zdrobněliny běžné). Spíš by se možná dalo zjistit, kdo používá bohatší slovní zásobu…

Angličtina byla pro češtinu původně zdrojem sportovních výrazů, v současnosti z ní pocházejí mnohá slova nejen z oblasti výpočetní techniky, ale i z mnoha dalších.

Mně osobně vadí, že byl do češtiny převzatý anglický slovosled, tudíž vznikají falešné významové dvojice.

Např. co vyrábět s dětmi z drátu. Vyrábíme děti z drátu? Nebo s dětmi vyrábíme něco z drátu ?

Bohužel, objevuje se i v TV a rozhlase.

OSHO, víte vůbec, co je mrtvý jazyk? Vždyť i vy píšete česky. Přece platí, že v ČR nemluví všichni Češi anglicky , protiože češtiona je národnín i úředním jazykemn. Stále se učoí ve školách.
Opět zbytečná a chybná spekulace., která znevažuje náš český národno jazyk,

"Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí. Příkladem mrtvého jazyka je latina. Jazyk se stává mrtvým, pokud je nahrazen jiným. " Přece u nás nemluví všichni Češ anglicky apod. Vy sám píšete česky, takže opět zbytečná a chybná spekulace.

Jak napsal Karel Čapek.

ŮŘeč je sama duše a kultura národa. Její zvučnost a melodie dává svědectví o poetických radostech kmene; její skladba a čistota projevuje tajemné zákony myšlení; její přesnost a logičnost udává míru rozumových darů národa. Tam, kde skřípá a vrže řeč, skřípá a haraší něco v hlubokém bytí lidu; každá nechutnost a jalovost řeči, každá fráze a ošumělost je symptomem něčeho zkaženého v kolektivním životě. Myšlenky jsou naše, ale řeč patří národu. Každá korupce jazyka porušuje národní vědomí. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.

Proto si vážím literatury nad veškeru lidskou činnost. Látka, s níž pracuje spisovatel, je samo vědomí národa; každé jeho slovo je mu předříkáváno ústy národa; běda, zneužije-li řeči, aby říkal nízké věci. Věřím, že býti spisovatelem je především veliké poslání jazykové; je to úkol udržovat národní řeč a tvořit v ní hodnoty zpěvné a rytmické, hodnoty věcné přesnosti, čistoty, formy a souvislosti. Ať jsou kořeny básnictví v jakékoli hlubině osobního podvědomí, jeho koruna šumí pojmovým bohatstvím národního vědomí.

Mezi všemi lidmi se vyznačuje nebo má vyznačovat spisovatel ne tím, že píše, nýbrž tím, že umí česky; avšak umět znamená pracovat, stále zkoušet, stále hledat a soustředit se; nikdy nebudeš hotov s mateřskou řečí. Básník, udávaje nejvyšší úroveň jazyka, udává zároveň nejvyšší stupeň národního vědomí; pravím, že toto dílo není méně užitečné než národní hospodářství nebo národní obrana. Říká se, že svatý žije v Bohu; spisovatel, jenž obyčejně není svatý, žije přímo v duši národa, neboť žije v jeho jazyce jako ryba ve vodě. Nedovedu si představit, že by básník mohl být nenárodní; je to, jako by se ryba zásadně vyslovovala proti vodě, jež ji nese a živí. Vše, co dáváte řeči, dáváte národnímu vědomí. Učiníte-li řeč zpěvnou a líbeznou, nebo dáte-li jí zvuk zvonu či děloviny, nebo učiníte-li ji jasnou a moudrou, pružnou, věcnou, lehkou, logickou nebo vzletnou, vnukli jste tyto ctnosti samotné duši národa; ale je-li vaše mluva těžká, zmatená, beztvará, obnošená a falešná, buďte zlořečeni, neboť jste se prohřešili na duchovním bytí národa.

Spisovatel pracuje s mluvící a zpívající duší národa; z praktické řeči činí hodnotu duchovní a kulturní; každý nový slovní obrat, každý vyšší stupeň jazykové obsažnosti a přesnosti zvyšuje obsah a jasnost národního vědomí. Neznám dobrého spisovatele, který by nebyl jazykovým tvůrcem; není dobré literatury bez dokonalé řeči. Kdo neumí dát slovu prvotní svěžest nebo hudební valér, myšlenkovou čistotu nebo věcnou srostitost, není spisovatel; ať jde a píše úvodníky nebo kazí národ jiným způsobem.

A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje. "

Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode­.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/

https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=co+je+mrtv%C3%BD+ja­zyk&oq=co+je+mrtv%C3%BD+­jazyk+&gs_lcrp­=EgZjaHJvbWUyB­ggAEEUYOTIICA­EQABgWGB7SAQk1

Upravil/a: annas

Měřítkem „bohatosti“ jazyka může být počet slov (slovní zásoba). Tu má angličtina víc jak třikrát větší než čeština. Významné však je, jaká část celkové slovní zásoby se běžně používá a jaká část z používané slovní zásoby je nezbytná k dorozumění.

Mně se naopak zdá, že v novinových (webových) textech se anglo-američtí autoři často předvádějí, kolik málo známých slov a obratů použijí, zatímco v české žurnalistice je tomu přesně naopak.

Čeština je globálně mrtvým jazykem protože není globálně používán a proto se každý učí u nás angličtinu a němčinu

Zdroj: https://www.y­outube.com/@Pra­gue-GVKB/videos