Jdou geneticky křížit různé druhy žiraf?

V přírodě k mezidruhovému křížení asi nedochází, potomci jsou zpravidla neplodní. Lidé některé druhy kříží za účelem hybridizace, zpravidla pro hospodářské účely. Umělé křížení žiraf by pravděpodobně bylo možné, ale schází pro to motivace. Příklady nejčastějších hybridů jsou zde: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/K%C5%99%C3%AD%C5%BE­en%C3%AD

Z taxonomického hlediska existuje pouze jeden druh žirafy – Giraffa camelopardalis. Původně žila v celé Africe, ale dnes se její populace rozpadla do několika izolovaných „ostrovů“. Existuje několik nikoli druhů ale poddruhů žiraf: síťovaná, núbijská, kordofanská, západoafrická, masajská, Rothschildova, angolská, zambijská a kapská (pomalované papírové se nepočítají 🙂 ). Tyto poddruhy se liší zbarvením, velikostí, hustotou a tvarem skvrn, popřípadě osikony („růžky“) a hrboly na hlavě.

Někteří zoologové se ovšem snaží prosadit seskupení některých poddruhů do zvláštních druhů. Nevím, z čeho vycházejí.

Populace dvou poddruhů, v podstatě ras, se od sebe z pohledu člověka liší některými drobnostmi, ale pokud se opět dostanou do styku, plodí společné potomstvo. Podobně jako je tomu u psů. O dvou druzích hovoříme tehdy, když se dosud oddělené populace po opětném setkání spolu nekříží. Prostě si nevoní. Nebo tehdy, když ze spojení nedojde ke vzniku další generace. Genomy obou populací se natolik odlišily, že se kříženec nevyvine.

Některé příbuzné druhy, které se v přírodě nekříží, se mohou zkřížit v zajetí. Lidé takto kříží například koně a osly a vznikají muly nebo mezci. Ti však jsou sami neplodní. Někteří „kabrňáci“ dokonce v zajetí zkřížili lva a tygra. Schopnost plodit potomstvo je však u těchto „liongrů“ také velmi omezená.

Rozdíl mezi druhem a poddruhem v přírodě není dán nějakou jasnou linkou. Spíše jej tvoří určité pásmo. Záleží pak, kde se dvě populace, a jednotlivci v nich, v tomto pásmu nacházejí.

Lidské dělení zvířat na druhy podle vzhledu nemusí odpovídat přírodní genetické skutečnosti. Například už malé dítě snadno rozliší medvěda hnědého (v Americe grizzly) a medvěda ledního. Žádný problém, medvěd lední je bílý, větší, dělší, má menší hlavu, na tlapách má plovací blány, živí se výhradně masem, což o medvědu hnědém neplatí. Jenže zrada. V poslední době, asi v důsledku úbytku ledu, dochází ke křížení obou druhů a rodí se flekatí kříženci. Genomy obou populací se nerozlišily natolik, aby k tomu nedocházelo. Jsou tedy medvěd lední a medvěd hnědý dva druhy nebo dva poddruhy jednoho druhu?

Vidno, že máti příroda na lidské rozškatulkovávání zvysoka kašle.