Byla to řečtina Homérova a Platónova. Současná řečtina se od ní liší. I v astronomii se už používají pojmy např. z indické mytologie (viz planetka Makemake, k níž směřuje sonda New Horizons). Přesto byla vydána v roce 2012 učebnice této řečtiny, i když všichni takto píšící klasičtí autoři jsou přeloženi do angličtiny. Předem děkuji za odpověď.
Doplňuji:
Chápu, že „i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia
v originále“.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 3165 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Latina i klasická řečtina jsou mrtvé jazyky. Najdou se i tací, kteří chtějí číst originály, nikoliv překlady. Každý jazyk se vyvíjí, stejně tak i čeština. podobně je to i s řečtinou.
"Řečtina je jazyk Písma svatého, čili novozákonní řečtina je u evangelíků, na katolické teologii atd. Latinu i klasickou řečtinu se tedy můžeme učit i z těchto důvodů.
K čemu takové studium obecně je – je to opravdu důkladné
vzdělání, které je náročné. Aby to studenti zvládli, musí být pilní,
pracovití, musí nad věcmi přemýšlet, naučit se formulovat, pracovat
s informacemi, pořád je vyhodnocovat. To vše je přirozeně velmi
užitečné atd.„
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:fAigH5qzYaYJ:www.katyd.cz/clanky/chtela-jsem-si-precist-platona-v-originale.html+&cd=6&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b“
Je to svědecvít antické kultury, její vyspělosti, na niž navazovala v dějinách kultura i v pozdějších obdobích.
"Latina spolu s řečtinou jsou, stále přítomny v našem každodenním životě v jazyce, kterým mluvíme. Stačí se podívat do nějakého slovníku češtiny, kde je u jednotlivých výrazů uveden jejich původ, a zjistíte, že u mnohých z nich je v závorce uvedeno „z latinského“, resp. „z řeckého základu“, někdy je jedno slovo složeno z řecké i latinské součást atd..
Oba jazyky jsou dále základem odborné vědecké terminologie řady oborů,
jak humanitních, kupř. práva,
jazykovědy či filozofie, tak přírodních, např. medicíny, botaniky či
zoologie. I sama jména většiny vědních
disciplín jsou z nich odvozena – kromě výše uvedených sem patří
např. filologie, astronomie, genetika, biologie,
fyzika, religionistika, lingvistika, historie a řada dalších.
Jako příklad si uveďme jazykovědnou terminologii, jejíž základy položili
řečtí filologové a poté převzali Římané – stále užíváme pojmy
deklinace, syntax, fonetika, gramatika, nominativ, imperativ, indikativ,
infinitiv a řadu dalších.
Zejména v přírodních vědách jsou tyto pojmy vytvořené na základě
latiny a řečtiny základem systematické taxonomie, s níž mohou pracovat
odborníci, kteří hovoří různými národními jazyky.
Na okraj zmínky o odborné terminologii jen krátce připomeňme, že
dodnes si svoji platnost podržely
některé objevy antických vědců, jako příklad nechť poslouží stále ve
školách probírané poučky, jako např.
Archimédův zákon, Pýthagorova věta a Eukleidovy věty,"
Stále je zájem o o četbu děl v originále, nové překlady, objeuje se
inspirace v literatuře, dramatu u současných autorů atd.
Právě proto se vyučuje v rámci novořečtiny i klasická řečtina.
Význam antického dědictví v dějinách evropské civilizace a v naší
současnost
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:0_WS5pGjzzsJ:www.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/2014/03/Anticke-tradice_Soucek_V%25C3%25BDznam-antick%25C3%25A9ho-d%25C4%259Bdictv%25C3%25AD_den_latiny_2013.pdf+&cd=9&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2668 | |
quentos | 1806 | |
mosoj | 1594 | |
led | 1373 | |
marci1 | 1357 | |
aliendrone | 1199 | |
zjentek | 1090 | |
Kelt | 1036 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |