Jaký největší průšvih jste spáchali na základní škole?

Naše škola byla na konci ulice, na druhém konci byla SPŠ Stavební. Vedle ulice byla hromada cihel, ale těch děrovaných. Chodívali jsme touto cestou na oběd do školní jídelny a zase zpět. Byli jsme tři a jeden předvedl pohyb, že bourá tu zeď z uložených cihel a druzí se přidali. Pár cihel spadlo. Bohužel nás viděla matka jedné učitelky a bylo vyšetřování. Museli jsme každý dodat 20 nebo 30 ks cihel.

Já jsem nikdy nebyl chemik a ani jsem jím nechtěl být. Naše třída byla současně chemickou učebnou. Při vzájemném pošťuchování se podařilo při nárazu do jedné ze skříněk, že se rozbila lahvička s kyselinou máselnou. Trvalo to snad dva měsíce, kde se nedalo jinak vyučovat než při otevřených oknech, ani vymalování zcela nepomohlo. Vyšetřování žádné výsledky nepřineslo, Celkově to byl dost velký skandál. Kdo ví, jak " voní" kyselina máselná, dokáže si to představit

Každej kantor měl rákosku a byl odhodlanej urvat ušní lalok komukoli, kdo mu neprojevoval přízeň, tak jakejpak průšvih? Kde žijem? Však jsem měl bobky si tiše uprdnout, natož pak si drze usrat.

Já jsem kdesi doma našel zahrabanej sešitek s Péčkem (ještě ručně psané a kreslené a kdoví jak množené). Nenapadlo mne nic lepšího, než to druhý den vzít do školy…

Jezdili jsme na kole po střeše, kamarád propadl skleněným oknem do aranžérského ateliéru, při průletu si uříznul ucho. Krví znehodnotil obří transparent k dvacátému výročí osvobození Československa slavnou Rudou armádou.
Na střední šk. jsem z rozestavěného Nuselského mostu schodil dvouseltlitrový sud asfaltu, ani nedomýšlím, co by bylo, kdyby dole někdo šel…

Já jsem jenom nechala spolužáky opsat jeden úkol z matematiky.
Jestli já jsem nebyla vzorné dítě…

Moje první poznámka byla za to, že jsem o Jidáši řekl, že to byl HAJZL, a přitom jsem měl přeci pravdu, ne?