Velký, v minulosti byl marxismus infiltrován a prosazován na Východě, dnes se ujímá na Západě. V Německu se Karl Marx dostává na přední příčky populárních Němců. Mladá západní generace jeho myšlenky v nemalé míře kvituje, pravda, i je to v některých ohledech z jejich strany dezinterpretace myšlenek Marxe. Není to tak dávno, kdy špičky EU slavnostně prezentovaly jeho sochu. Utopické myšlenky, často vedoucí k destrukci společnosti, jsou žel stále součástí všech civilizací, i těch vyspělých, možná zejména těch vyspělých.
Upravil/a: Dvorní šašek
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě i Engels. Oba se dají všeobecně považovat za osobnosti
i intelektuály (ne hloupí, ale zcestní). Byli to filozofové a ekonomové.
Vliv a dopad ovšem silně negativní a katastrofální… To, co to přineslo a
t, které ovlivnilo, co z toho vzniklo, pokřivilo se ještě víc a všechny
ty důdledky.. :( Komunismus, marxismus, socialismus, leninismsu (,..a mohli
bychom ve výčtu pokračovat) staví na naprosto utopistické společnosti. Ale
pozor, byly utopistické společnosti – tj. nereálné, které by ale
teoreticky existovat mohly i v praxi – jenže zde to staví na naprosto
neuskutečnitelných věcech a faktorech, sociálních/sociologických
i ekonomických. Vlastně jde úplně v rozporu se fungováním ekonomiky
(i společnosti). On to není ekonomický systém (bylo víc druhů
komunismu/socialismu, jenže to je fuk, praxe vždy stejná), ale prostě
nefunkční ekonomika, plánovaná, extrémně řízená, dělená,
kontrolovaná, nevýdělečná/dusená, rozdělující tak akorát bídu (kterou
má, protože taková soplečnost/ekonomika prostě nemá šanci něco
pořádně a efektivně vytvářet). V praxi je provedení této teorie vždy
totalita, diktatura zakládající na omezování lidí, ekonomiky a vůbec
nefunkčnosti té ekomiky. Čím víc se ekonomika reguluje a omezuje, tím
hůř funguje a komunismus a jeho obdoby, které byly v praxi, vyloženě
staví na řízení a omezování ekonomiky ve všech jejich aspektech (ale
i řízení lidí – a to i soukromě).
Mnohé z jejich teorií, dělení a podobně je pořád „oficiálních“,
uznávaných a to se týká hlavně politologie a vůbec nekomunistických
teorií, nápadů, výkladů/definic. Například rozdělení společnosti ve
starověku, středověku, vývoj a různé takové zkoumání společnosti a
ekonomik je od nich. Týká se například i dělení společnosti a ekonomiky
na starověkou-otrokářskou, středověkou-feudální,
novověkou-kapitalistickou a podobně.
Nejúspěšnější, vlastně vůbec jediný úspěšný „komunismus-socialismus“ (což oni považují za maoismus a další, prostě obdobyo komunistické ideologie/teorie) je v Číně, a to proto… a teď se podrž, protože je to kapitalismus. Neb Čína je největším současným kapitalistickým státem na světě (organizací/systémem, ale halvně i počtem obyvatel a produkcí). De irue si říkají „komunismus“, protože chtějí zůstat u toho, co měli, nechtějí to opustit, hlavně chtějí být u moci a být v kontrole (ne tak ekonomikou, ale lidmi, protože řídí hlavně politiku), de facto je to totální kapitalismus, kapitalističtější než mnohé jiné kapitalistické státy.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Rozsáhlá informace o Karlu Marxovi zde. https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Marx
Upravil/a: elkon
0
před 885 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Západ je marxisty prolezlý. Jsou to ti, co se zasloužili o to, že i zdravý rozum a politicky středový názor je nálepkován jako extrémně pravicový. Zatímco o extrémní levici ani vidu ani slechu. 🙂 Hnízdo marxistů je právě v Bruselu. Evropská komise je jeden „bývalý mladý marxista“ vedle druhého. Kdo si s tím chce dát práci, prosím. A ať nevynechá ani „mladého komunistu“ Jense Stoltenberga v čele NATO. V roce 2018 předseda Evropské komise Juncker odhalil v Trevíru Marxovu sochu v nadživotní velikosti, u příležitosti 200-letého výročí narození. Směřování EU je jasné. https://www.express.co.uk/news/world/955635/Juncker-speech-EU-chief-Marx-200th-Birthday-Trier
0
před 884 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jenom tak stručně, o kom se bavíme:
Karl Heinrich Marx se narodil v roce 1818 v Treviru, Reichslande Rheinland-Pfalz, jeho fotr byl israelistský rabín, který však ještě před narozením „Karlíka“ konvertoval ku státnímu lutherství, aby mohl být dále advokátem; pro zajímavost: jeho předkové pocházeli z Postoloprt, obec Postoloprty, okres Louny. Karlík chodil na gymnasium (v tom Treviru), kde potkal Johannu Berthu Julii Jenny von Westphalen (ročník 1814), kterou si v roe 1843 vzal a strávil s ní celý její život, až do její smrti v roce 1881. Po úspěšném absolvování gymnasia Karlík studoval obojí právo v Bonnu, a pak v Berlinu, aby nakonec v roce 1841 promoval v Jeně. V roce 1843, po svatbě, se novomanželé přestěhovali do Paříže, a pro nás je podstatné, že se tam seznamuje s Engelsem, se kterým naváže přátelství a Engels vyplácel Karlíkovi pravidelné kapesné, a to takové, že v roce 1844 Karlík, v Paříži, utrácel průměrně měsíčně šestinásobek tehdejšího průměrného platu. Skrze svou publikační činnost musel Karlík v roce 1845 přesídlit do Bruselu, kde se za ním přestěhoval i Engels. Společně cestovali do Spojeného Království, navazovali tam různé politicko-filosofické vztahy, a po návratu do Bruselu se Karlík vzdává pruského občanství, neboť byl „obtěžován“ pruskými úřady. Po politických otřesech v roce 1848 byl Karlík, i s Engelsem, z Belgie vyhoštěn. Tak se, na pozvání tehdejší vlády, vrací do Paříže, avšak když vypukly revoluční události v Německu, stěhuje se Karlík do Kölnu (Rhein), Reichslande Nordhein-Westfahlen, protože doufal v socialistickou revoluci (blbec! 🙂, avšak v roce 1849 ho pruská vláda ze země vyhostila. Tak se vrátili zpátky do Paříže, avšak už po třech měsících odjíždí do Londýna. Samozřejmě ho bleskurychle následuje Engels, který ho tam živí. V Londýně se manželce sprostě kurwil, roku 1851 se mu narodil parchant se služkou Helene Demuthovou. Karlík se nechtěl k otcovství přiznat, vzal ho na sebe Engels, a parchanta poslali do dělnického sirotčince! Z bytu v Chelsey, kde Marxova rodina původně bydlela, byli vystěhování sheriffem pro neplacení nájemného už v květnu roku 1850. Pak bydleli v Dean Street v Soho, kde zase neplatil, a tak nakonec skončili v dvoupokojovém bytu.
Jediným officiálním a legálním příjmem Karla Heinricha Marxe byla platba od New York Tribute, kterého byl Karlík dopisovatelem, v letech 1852 – 1861 (ukončila to A.C.W.). K tomu v roce 1848 po otci 6,000 franků (hromada peněz, mohl z toho v klidu žít), ovšem Karlík z toho 5,000 věnoval na zakoupení zbraní pro belgické pracující (říkám: blbec!, toho se nažerou, fakt!). Jinak tento úspěšný absolvent gymnasia (což tehdy stačilo např. na vyučování na základní škole, na práci v téměř jakékoli kanceláři, na práci soudního sluhy etc. etc.) a doktor obojího práva nikdy nepracoval, jenom psal ty svoje sračky, montoval se do věcí, po kterých a) mu bylo prd a b) jim vůbec nerozuměl a žil z darů a sbírek naivních idiotů: v roce 1844 se na něj pracující z Německa seskládali na 1,000 tollarů (což odpovídalo tříletému platu slezského tkalce!), nebo od „kolínského kruhu“ obdržel 4,000 franků.
Ještě k tomu dodávám, že nadělal osm dětí, z toho jednoho parchanta, a z těch osmi dětí přežily čtyři (včetně toho parchanta, kterého odvrhl do sirotčince, zmrd!).
Proč by mne mělo zajímat, co taková kreatura někde mlela, nebo napsala? Vůbec mne to nezajímá. To je stejná svoloč, jako Kim Kardashian, například. Kdyby byl svět v pořádku, tak se takoví lidé válí někde v parku, tečka.
Že je někdo tak blbý, naivní, vypnutý a čte ty jeho škváry, nebo že se to někomu hodí do krámu, je způsobeno tím, že lidé jsou snadno manipulovatelní. Kdyby dali na fakta, vůbec se s tou sračkou nebudou mazat. Neboť, čím více se s hovnem mažeš, tím více ošklivě zapáchá.
0
před 884 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Obdivovat se samozřejmě moc nedají. Různí komunisti je zpravidla asi
obdivovat budou. Neboj většina jejich podporovatelů v historii (obzvlášť
z řad prostého lidu = většina podporovatelů) neměla ani základy ekonomie
a ani nečetli jejich díla (nebo vůbec některé ekonomická a příbuzná
díla). To co komunismus (jeho obdoby) hlásaly byly prostě ideální a
líbivé věci, žádala se změna, samé benefity i pro ty nejchudší
dělníky (halvně pro ně)… to, že to stojí na něčem zcela nefunkčním a
nepřirozenéím, to je zcela vedlejší. Od toho se popularita a vliv
neodvíjí.
Za osobnosti se i dnes považovat dají, protože to osobnosti byly/jsou. Byli
a jsou populární, jsou známí, měli úspěch (spíš posmrtně, ale to je
fuk). Osobnost ale není něco vyloženě pozitivního nebo negativního. Hitler
i Stalin byli taky osobnosti, stejně jako třeba Ježíš, Gándhí,
Dalajláma a další.
Ať už příznivci nebo odpůrci osobnostmi můžeme nazvat rozdílné
i kontroverzní osoby – to na to nemá vliv. Osobnost je (nebo byl)
významný a výrazný jedinec, který známý a měl vliv na společnost,
kterou nějak i ovlivnil. Jedno jak i jestli pozitivně, negativně nebo
nějak neutrálně.
Osobnosti to jsou.
Drap | 8229 | |
led | 4070 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2779 | |
zjentek | 2725 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |