Jaký má vztah český malíř a grafik 20. st. k Chrámu svatého Víta v Praze?

Jmenoval se Maxmilian Theodor Jan Švabinský a podílel se/s A. Muchou, K.Svolinským aj./ na výzdobě části katedrály sv.Víta.
Vytvořil podobu Olomouckého orloje.
Narodil se nedaleko Olomouce, na Svatém Kopečku.

Zdroj: V.E.- upraveno

Švabinský byl oslavován především jako neobyčejně zručný kreslíř a grafik; v grafice měl zakladatelský význam pro moderní českou tvorbu (dřevoryty Rajská sonáta, 1917–20, Básník a múza, 1932; litografické ilustrace k Hugově Satyru). Věnoval se rovněž portrétu (Vrchlický, 1896; Aleš, 1908; Mánes, 1917; T. G. Masaryk) a grafice řady poštovních známek a bankovek. Byl tvůrcem návrhů barevných oken do katedrály sv. Víta.

Max Švabinský zemřel 10. února 1962 v Praze.

Zdroj: http://www.ga­lerieart.cz/sva­binsky_vystava_2010-zivotopis.htm

Max, *17.9.1873 (Kroměříž) – †10.2.1962 (Praha), český malíř a grafik, profesor AVU. Základem tvorby byla kresba, jež se stala východiskem grafických prací a realisticky a psychologicky pojaté podobizny (portréty předních osobností českého politického a kulturního života), kterou významně uplatnil též v oblasti užité grafiky (poštovní známky, bankovky).
Z malířského díla, které byla ovlivněno historizujícími tendencemi (zejména novorenesancí) 2. poloviny 19. století (Žně), je nejvýznamnější raná tvorba, kterou se spolupodílel na podobě české secese (Chudý kraj), a monumentální návrhy oken pro chrám sv. Vita (Poslední soud). Početná krajinářská kresba a grafika se vyznačovala impresionisticky laděnou přírodní lyrikou.
Významná a zakladatelská je zejména Švabinského činnost v oboru grafiky (dřevoryty Velká rajská sonáta, Sv. Jan Křtitel, o jejíž rozvoj se zasloužil i pedagogickou činností na grafické speciálce AVU, z níž vyšla řada grafiků, určujících podobu českého sociálního umění dvacátých let 20. století

Už na studiích v Praze se Švabinský proslavil precizností a vysokou kvalitou své portrétní práce, která jistě ovlivnila i záměr Akademie pověřit Švabinského vytvořením perokreseb s portréty českých spisovatelů a vědců pro památník chystaný k panovnickému jubileu císaře Františka Josefa I. První veřejnou objednávkou byla zakázka na výzdobu foyeru Zemské banky v Praze Na Příkopě – dvě obrazové kompozice na téma Práce – základ blahobytu.

Další významnou Švabinského zakázkou byla až téměř po dvaceti letech mozaiková výzdoba Síně padlých v Národním památníku na Vítkově a malby pro Obecní dům v Praze. Byl rovněž autorem návrhů na tři vitrážová okna katedrály Sv. Víta. Na objednávku Ministerstva spojů také vzniklo několik sérií Švabinského poštovních známek, a navrhl také československé bankovky

V Olomouci jsou Švabinského zahrady.

Zdroj: http://www.co­jeco.cz/index­.php?id_desc=95212&s_lan­g=2&detail=1&ti­tle=%8Avabinsk%FD