Základní podmínková spojka je jestliže. Další výraz jsou: -li, jestli (pro mluvenou řeč), když, kdyby, pokud, pakli(že), okrajově jak;

1. Kdyby je neutrální spojka, která vyjadřuje podmínku, někdy uvozuje I jinou větu než podmínkovou.

Vyjadřuje podmiňovací způsob přítomný a minulý. Děje podmíněné, tedy hypotetické.

2. Pokud – má řadu významů. Můžete si je přečíst v odkazu
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=pokud

V poslední době se začíná spojka pokud používat jako univerzální spojka podmínková, v psaném textu je slohově neutrální.

Má oproti spojce jestliže výhodu, že je dvojslabičná. i. Používá se stejně jako kdyby v kondicionálu (podmiňovacím způsobu), ale i v oznamovacím.

Je oblíbená zvláště pro vyjádření podmínky reálné, a to uskutečnitelné..

V mluvené řeči zní kultivovaně. Jinak odstín omezení se neprojevuje.

Na užití spojky pokud se liší názory jednotlitývch jazykovědců.

“Starší mluvnice (např. Havránkova–Jedličkova) ještě spojku pokud jako spojku podmínkovou nezachycují.

Slovník spisovné češtiny a Šmilauerova skladba si všímají významu časové hranice omezující platnost děje věty řídící (pokud měl peníze, utrácel = dokud) a významu způsobového omezovacího (pokud vím…).

U Grepla–Karlíka i v nové Mluvnici češtiny je už spojka pokud vyjmenována mezi obvyklými spojkami podmínkovými."

“Pokud je ve vedlejší větě podmínkové sloveso ve tvaru kondicionálu přítomného, užívá se zpravidla spojka kdyby : Pokud by se užil v takové vedlejší větě kondicionál minulý, vyjádřilo by se, že jde o děj minulý .

Spojky jestliže a pokud můžeme nalézt v jednom souvětí: Jestliže měl dva roky čas v tichosti odejít a pokud toho nevyužil, tak ať se nezlobí, že to za něj řeší zákon.”

Podle http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=7139

"Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby.

Je neužitečné spekulovat o tom, co a jak by mohlo nastat, kdyby byly splněny nesplnitelné podmínky; je k ničemu jalově hypotetizovat", uvádí jazykovědci.
-
Nejde tedy o nedostatek fantazie, jak uvádí hapiky, ale je třeba si uvědomit, zda pravidelné úvahy laiků zaměřené do budoucnosti jsou vždy k něčemu dobré. Navíc platí „všeho s mírou“
.
Jak může někdo vědět, co si jiný myslí?

Takže všichni ti, včetně jazykovědců, jsou hlupáci?

Dá se použít i jiná spojka než kdyby…

Upravil/a: annas

Nechtěla jsem odpovídat, protože Annas odpověděla komplexně.

Ale nesouhlasím s odpovědí uživatele Hapiky.
Otázky s „kdyby“ je potřeba rozlišovat na ty které mají smysl, a na ty druhé.

Často se setkávám s otázkami typu „co by, kdyby“. V těch případech jde
většinou o nereálné situace i otázky. Nelze např. předjímat, jak rozhodne
soud, co udělá nebo si myslí někdo jiný apod.

Na takové otázky nemá smysl odpovídat. I kdybychom vymysleli
řadu možností, pořád se „nemusíme trefit“ do myšlení jiných.

Připomenu i známé přísloví o kalhotách stahovaných daleko před brodem.
(Některé situace nemá smysl předjímat,
hledat jejich řešení má smysl teprve v případě, že nastanou.)

Mě někdy připadá zdejší použití slova kdyby jako píchnutí do vosího hnízda. Ono je totiž při takové otázce potřeba nějakou fantazii. Mnoho zdejších uživatelů znají jen dva způsoby odpovědí: Buď odpověď znají nebo ji vyhledají na internetu. Je to pro ně alfa a omega. Nebo jinak: Pokud není odpověď na internetu, je to špatná otázka, fantazírování ap. jakoby se báli vyjádřit svůj názor. Proto tvrdí, že ptát se na to „co by bylo kdyby“ je „nerozumné“ či hloupé. Přitom největší mozky našeho věku se denně i v minulosti musely ptát „co se může stát kdyby“ ap. Kdybychom nepřemýšleli o tom co kdyby, tak bychom stále celý svůj život zasvětili jen sháněním potravy.