lejla37

Jaký je váš oblíbený vtip?

Vím, že to není žádná extra otázka ale přesto…

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 0 před 5387 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 2 příspěvky, nejnovější před 5022 dny

Nejlepší odpověď

quentos

už tu ta otázka jednou padla, ale abych se neopakoval, odpovím jiným ;{)= nad tímhle se pousměju i po patnácti letech, kdy jsem ho četl poprvé.

Starý pán nastupuje do vlaku a za sebou táhne na provaze slona. Průvodčí mu říká: „Se slonem do vlaku nemůžete!“
Děda tedy namaže krajíc chleba máslem, připlácne ho slonovi na jedno ucho, druhý na druhé ucho a znovu leze do vlaku.
„Už jsem vám jednou říkal, že se slonem do vlaku nemůžete!“

„To vám snad může bejt jedno, co si dám k svačině mezi dva chleby, ne?“

6 před 5387 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Nuk nuk

Vtipy si moc nepamatuju, takže jedině obecně. Mám ráda vtipy, které nejsou úplně trapné, hloupé a sprosté, ale naopak mají trochu myšlenku.

0 před 5387 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

anonym

Jednoho dne jsem potkala sladkého gentlemana a zamilovala se do něj.
Když se stalo zřejmým, že se vezmeme, učinila jsem nejvyšší oběť a
vzdala se
svých oblíbených fazolí.
O několik měsíců později, o mých narozeninách, se mi cestou domů z
práce
pokazilo auto. Protože jsme žili na venkově, zavolala jsem
manželovi že přijdu domů pozdě, protože musím jít pěšky. Cestou jsem
míjela
malou restauraci a vůni pečených fazolí vycházející z jejich kuchyně
jsem
nedokázala odolat. Abych se dostala domů, musela jsem ujít několik
mil a tak jsem si řekla, že než přijdu domů všechny škodlivé následky
těch
fazolí vyprchají. Vešla jsem do restaurace a než by řekl švec,
spořádala jsem tři velké porce pečených fazolí. Celou cestu domů jsem
se pak
snažila
vypustit všechen plyn který můj zažívací systém produkoval.
Když jsem dorazila domů, manžel se zdál velmi nadšený že mě vidí a s
potěšením
mi oznámil:
Miláčku, pro dnešní večeři pro tebe mám velké překvapení." Zavázal mi
pak oči a
zavedl mě k mé židli u stolu. Sedla jsem si a právě v
okamžiku kdy chtěl rozvázat šátek na mých očích, zazvonil telefon.
Musela jsem mu slíbit že se šátku na očích nedotknu dokud se nevrátí a
pak šel
zvednout telefon.
Pečené fazole které jsem zkonzumovala na mě stále ještě měly vliv a
tlak se
stával neúnosným. Můj muž byl ve druhé místnosti a já jsem
využila příležitosti, přesunula váhu na jednu půlku a upšoukla si.
Bylo to nejen
hlasité, ale zapáchalo to jako vlečka hnoje, která přejela
skunka před papírnou. Vzala jsem ze svého klína ubrousek a mávala jím
rázně ve
vzduchu.
Pak jsem přesunula váhu na druhou půlku a vypustila tři další salvy.
Zápach byl horší než když se vaří zelí. Pečlivě jsem naslouchala
vzdálené
konverzaci ve druhé místnosti a pokračovala v uvolňování tlaku ve
svém zažívacím systému po dalších několik minut.
Požitek byl nepopsatelný. Když slova na rozloučenou z vedlejší
místnosti
signalizovala konec mé svobody, ještě párkrát jsem zamávala ve
vzduchu ubrouskem, vrátila jej na klín a složila na něj ruce. Cítila
jsem se
uvolněně a byla jsem se sebou velmi spokojená.
Má tvář musela být alegorií na nevinnost, když se manžel vrátil a
omlouval se,
že telefonoval tak dlouho. Zeptal se jestli jsem se
dívala pod šátkem a já jsem jej ujistila že ne.
V tom okamžiku sundal z mých očí šátek a dvanáct hostů jednohlasně
proneslo:
„Happy Birthday!“
Omdlela jsem!!!!!!!!!!!!!!