Jaký je rozdíl mezi praskáním a práskáním?

Praskat: vydávat zvuky podobné pukání-praská klestí, oheň.
Práskat: způsobit zvuk zapráskání pomlázkou, bičem. Nebo hovorově někoho prásknout (udat). 🙂

Má to dva různé významy:

SSČ

praskat ned.

1. ztrácet celistvost, dostávat trhliny ap., pukat, trhat se 2: kůže praská; praskat ve švech
2. vydávat zvuky jako při pukání, trhání ap.: podlaha praská pod nohama; neos. v kamnech praská;

praskavý příd.: praskavé zvuky;
prasknout dok.

1. k praskat: hodinové pero prasklo; balonek praskl
2. (čin. -k/nu/l, -kla) stud. slang propadnout 3: prasknout (u zkoušky)
3. hovor. expr. být spotřebován, vzít za své: na to praskne půl platu padne

♦ moh prasknout smíchy, zlostí expr. velmi se smál, zlobil;
prasklý příd.: prasklá žárovka

SSJČ

praskati ned. (1. j. -ám)

1. pozbývat celistvosti, spojitosti, dostávat trhliny, často za doprovodu příslušných zvuků; lámat se 1, bortit se 2, pukat, trhat se, přetrhávat se, roztrhávat se: krovy začaly p.; země za sucha praská; kůra stromů, kůže praská; pupeny praskaly pukaly; struny praskají; ve vzduchu praskají šrapnely; přen. expr. hlava jí starostí praskala (Jah.);
♦ zhrub. žrali, až jim pupky praskaly (Zaor.) nestřídmě
2. ob. expr. brát za své, být na pokraji zhroucení, úpadku: továrny praskají (K. Čap.) krachují (expr.); se starým Bavorem to praská doopravdy (Šim.); začíná to p. (J. Hronek) (o nacistickém režimu) hroutit se; rekordy praskaly byly překonávány
3. stud. slang. propadat
4. vydávat zvuky, jako když se něco láme, tříští, puká, trhá: oheň praská; v kamnech vesele praskalo praštělo; výstřely praskaly; podlaha praská při chůzi pod nohama skřípe, rupe; stisklho, až v něm kosti praskaly;
♦ mrzlo, až šindele na střechách praskaly
5. (čím) působit, aby vznikaly takové zvuky; práskat 2: p. bičem; p. klouby (v prstech);
♦ ob. expr. p. (též práskat) vousy zlobit se, hubovat
• předp. do-, od-, po-, roz-, roz- se, za-;
→ nás. praskávati
• předp. v. praskati kromě za-;
— dok. prasknouti

SSČ

práskat ned.

1. vydávat zvuky jako při střelbě: dveře práskaly v průvanu
2. způsobovat takové zvuky: práskat bičem; práskat dveřmi bouchat
3. expr. tlouci 2, bít 1: práskat kluka, (do) psa;

práskaný příd. expr. prohnaný: práskaný šibal;
prásknout dok. (čin. -k/nu/l, -kla)

1. k práskat: výstřel práskl; — prásknout dveřmi bouchnout; — prásknout do koní uhodit
2. expr. prudce (a s nevolí) odložit, mrštit, praštit 2: prásknout telefonem

♦ prásknout do bot expr. utéci;
prásknout sebou dok. svalit se 2, praštit sebou: prásknout sebou na postel

SSJČ

práskati ned. (1. j. -ám)

1. vydávat ostré, rozléhavé zvuky připomínající výstřely: biče, pistole práskají; v střelnici práskaly rány; práskání dveří bouchání; začne to telegrafistům p. do uší (K. Čap.)
2. (čím) působit, aby vznikaly takové zvuky; praskat 5: p. (si) bičem; p. dveřmi bouchat; p. knihou do stolu; expr. p. z pušky střílet;

♦ p. knutou nad někým krutě mu vládnout; ob. expr. p. (též praskat) vousy zlobit se, hubovat; (umět) něco odříkávat, jako když bičem práska (čast. mrská) rychle; dobře; slang. p. to osmdesátkou rychle jet
3. (koho, co; do koho, čeho) dávat někomu, něčemu (ostré, zvučné) rány, údery; tlouci, bít 2 (do koho, čeho), bouchat 1, řezat, třískat: dráb práskal provinilce; p. psa; p. do spřežení; hovor. expr. p. někomu injekce příliš často dávat; p. obraz za obrazem zběžně, nepečlivě malovat, plácat, pleskat;
♦ ob. p. do bot utíkat
• předp. do-, na-, na- se, vy-, z-, za-;
→ nás. práskávati
• předp. po-;
— dok. prásknouti

Původ je podobný, význam se rozlišil.

"praskat, prasknout, praskot, praskavý, prasklina, popraskat, rozpraskat.
Význam – trhat se, pukat, způsobovat zvuky, další výrazy pak nespisovné
Zvukomalebný útvar se zesilující příp. -sk-, Výchozí sloveso není u nás zachované, podobné v litevštině – sprageti = ´praskati..
Název kalhot práskačky – kožené kalhoty – při chůzi vydávaly praskavé zvuky, jako když něco puká.
srov. :pleskat,  :prskat,  :luskat ap.
–
práskat, prásknout, prásknutí, napráskat, vypráskat, zpráskat. ob. expr. práskač.

Jen čeština, slovenština horní lužická srbština.

1. Asi stejného onom. původu jako :praskat,vy­kládá se však také jako sk-ové zesilování k  :prát" – bít.
2. Homonymum – sloveso práskati – v češtině za ušpinit, umazat. Moravsky se stále užívá – dopráskat. Od paprati – špiniti. – pa zaniklo. Podobně prskati.

V. Machek: Etymologický slovník

Upravil/a: annas

Praská ti led pod nohama a práská se bičem