Jaký je rozdíl mezi používáním a naopak nepoužíváním kyslíku při zdolávání 8 tisícovky a jaké jsou toho následky?

S výškou klesá tlak vzduchu a tím pochopitelně o obsah kyslíku, který člověk vdechuje. Pokud člověk není trénovan, snadno dojde k hypoxii (nedostatku kyslíku v mozku) a mozek začne „vynechávat“. Proto se kyslík používá. Problém je, že pokud se používá přídavný kyslík a dojde, tak vzhledem k tomu, že ten pokles kyslíku je velmi nárazový, většinou cestou zpět, bývají následky fatální.

Ve vysokých nadmoř.výškách je vzduch velmi řídký a má nízký obsak kyslíku.
Chúze a navíc strmé stoupání je velmi zatěžující.
Proto podpora kyslíku výzmnamně pomáhá, bez podpory kyslíku je výstup mnohem náročnější.
Při nedostatku kyslíku hrozí otoky plic a další dýchací potíže. Může končit a někdy i končí smrtí.

Nejvýraznější rozdíl je v tom, že pro lezení bez kyslíku je nezbytná mnohem delší doba aklimatizace, tedy i zdržení ve výškových základních táborech. Organismu nějakou dobu trvá, než se přizpůsobí. Výsledkem je, že v krvi je přítomno více červených krvinek o menších rozměrech a tak vzroste jejich schopnost transportu kyslíku ke svalům a všem orgánům. Pokud se nedodrží časy aklimatizace, hrozí akutní horská nemoc – viz https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Akutn%C3%AD_hor­sk%C3%A1_nemoc

Upravil/a: Kepler