Jaký je rozdíl mezi nukleárním, jaderným a atomovým něčím, ať už hlavicí nebo elektrárnou nebo i programem?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Začali to v 40.-50. letech popularizátoři vědy a především novináři, když chtěli jednoduchými slogany osvětlit laické veřejnosti o co jde. A tak se objevovaly bombastické titulky jako: „Vědci rozbili atom“, „Lidstvo bude využívat sílu (energii) atomu“ a odtud už je jen krůček k „atomové bombě“.

Slovo atom (název pro dále nedělitelnou částici) pochází z řeckého „atomos“ (nedělitelný). Představa nejmenšího, dále nedělitelného kousku hmoty (částice) je s námi od starověku. Když se existence atomu potvrdila. byla to velká sláva. Pak J.J.Thompson „nedělitelný“ atom rozflákal (v katodové trubici z něj „vyrazil“ elektrony), vedlo to k dalšímu zkoumání, až se přišlo nato, že atom se skládá z lehoučkého elektronového obalu a 10000× menšího jádra uprostřed, ovšem v tomto maličkatém (vzhledem k rozměru celého atomu) jadérku se nachází víc než 99,8% hmotnosti CELÉHO atomu.

Tady názorně vidíš, že vědci uměli „rozbíjet atomy“ už dávno, ovšem ve smyslu oddělit obal od jádra. O rozbíjení jádra panovalo dlouho přesvědčení, že technicky je to nemožné. Těsně před 2.světovou ale Hahn se Strassmannem rozflákali jádro uranu, což v konečném důsledku (především důležité intervenci předních světových fyziků jako Fermi, Einstein atd. u prezidenta Roosevelta) vedlo k projetku „Manhattan“ (výroba bomby na principu štěpení těžkých atomových jader – izotopů uranu a plutonia). Města jako Hirošima a Nagasaki ti asi něco říkají. No a právě tehdy vzniklo označení „atomová bomba“, později i „atomová elektrárna“. Nicméně podstatou nebylo štěpení atomu, ale štěpení atomového jádra.

Jádro (v latine „nucleus“) atomu za tím prostě stojí. Což později preciznějším pisálkům docvaklo – a tak se z „atomové“ bomby (elektrárny) stala „jaderná“ bomba (elektrárna). Což BOHUŽEL později vedlo k dalším zmatkům – když Rusové pod vedením A. Sacharova odpálili první „jadernou“ pumu, která ovšem nepracovala na principu štěpení těžkých jader, nýbrž na principu SYNTÉZY lehkých jader v těžší. (trochu podobně to funguje uvnitř Slunce)

Tato syntézní jaderná puma (mnohem účinnější než štěpnojaderná) byla nazvána „vodíková“ (vodík má nejlehčí atomové jádro a hraje důležitou roli v syntéze probíhající ve „vodíkové“ bombě) Nicméně správný název pro „vodíkovky“ by byl fúznějaderné pumy, nebo též dnes používané TERMONUKLEÁRNÍ pumy. (název je odvozen od termonukleární reakce, jež při explozi probíhá.

Zkrátka v užším slova smyslu se nesprávně „jadernou“ pumou myslí štěpnojaderná puma. Blbý název „vodíková bomba“ se zase užívá pro fúznějaderné pumy. Pro ty je ovšem formálně správný název „termonukleární“.

Atomová ponorka, ledoborec, letadlová loď, elektrárna atd. – jsou zařízení, kde se používá jako zdroj energie štěpný jaderný reaktor. (tzv. „mírové využití atomové pumy“) Fúznějaderný reaktor (mírový ekvivalent termonukleární pumy) zatím stavíme desetiletí, stavíme a stavíme… Fúznějaderná elektrárna tedy neexistuje a DLOUHO existovat NEBUDE, stejně tak loď atd. (jasné proč asi, že)

Takže – nukleární znamená jaderný. Atomový může znamenat kdeco, co se týká atomů. Např. „atomové hodiny“ (cesiové) se týkají POUZE elektronového obalu atomu, nikoliv však jádra, natož jeho štěpení či fúze. :D

Musíš prostě vycházet z kontextu, no! Úžasný Aliendrone do sebe leje třetí čurquell a začíná to být znát, ráno bych to dost možná napsal lépe! ;) :D :D

Zpravidla v daném kontextu žádný. Nukleární a jaderný jsou synonyma (převzatý a český výraz), atomový není zcela správný výraz, ale zažil se.

„Jaderný“ a „nukleární“ jsou synonyma. Atomový se týká celého atomu, nejenom jádra (nukleonů), ale v uvedeném kontextu se i „atomový“ dá považovat za synonymum (byť věcně nesprávné).