Jaký je rozdíl mezi dětmi, které měly dětství v sedmdesátých letech, a dětmi, které měly dětství v devadesátých letech?

Rozdíl je dvacet let.

Mé dětství (60. _ 70.) bylo úžasné, svobodné, bezstarostné, Měla jsem vše, co
bylo k životu třeba. Pozorné rodiče, kteří se mi věnovali. Ve škole nabídka
mnoha kroužků zdarma, včetně Skauta a Pionýra. Děti spolupracovaly,
závist a šikanu jsme neznali. Politikou jsme se nezabývali. Lítali jsme věčně venku, hráli jsme si společně. Sociální rozdíly byly ojedinělé, minimální.

V 90. letech už byly obrovské sociální rozdíly, šikana, kastace.
Už v 1. třídě ZŠ se dělily děti na „čajíkáře a džusíkáře“, na ztnačkové
x obyčejné tepláky. Pěstoval se individualismus, každý „kopal“ spíše za sám za sebe. Už honba za MT. Zvětšovala se závist a pocity méněcennosti.
Krádeže narůstaly, drogové závislosti už v dětském věku. Agresivita, násilé.. Strach o děti, doporučovaný doprovod rodičů z obav z násilí, únosů dětí, zneužívání a dalšího nebezpečí (obchod).
Masáž TV reklamami na drahé/luxusní hračky, pamlsky a jiné zboží,
cílená na děti. Kdo to neměl, neochutnal, byl outsider.

Ale to jste asi „slyšet“ nechtěl …. ;)

Pokud se ptáš na přítomný čas, tak snad rozdíl mezi lidmi a ne mezi dětmi, ne?

Ty mladší jsou diametrálně hubatější, domýšlivější a panovačnější, zkrátka celkově přidrzlejší a to paradoxně proto, že jim bylo během jejich zrání naháněno méně strachu, než v zemi bylo jakýmsi standardem za komančů. Po pádu režimo nebylo pro učitele a vedoucí pracovníky už tak snadné žáky a zaměstnance ponižovat pro své vlastní neúspěchy a komplexy z režimu. Jednoduše se ta bezmoc z nejistoty a možného vlastního selhání přestala tolik přenášet. Jak píši, PARADOXNĚ jsou ty mladší více impertinentní (vůbec oplzlejší) a mají potíže s všeobecně uznávaným společenským chováním. A proš paradoxně? To je prosté. Když máš strach, tak taky víš, že škodíš (tohle je na dlouho, to rozebírat nebudeme). No a člověk škodí životu (planetě) už tím, že žije. A PŘESNĚ TOHLE je skutečnost, o které ty mladý TÍM PÁDEM NEVĚDÍ, nemohou. Chápeš? Nedokáží označit to, co může za ne příliš příznivý vývoj života. Přitom jsou to ONI SAMI. A že na nepříznivý vývoj světa/života nevěříš? Tak nebudeme chodit daleko a tohle zde rozebírat také nebudeme. Připomeňme si zde příkladem jen jediné slůvko – koronavirus.

Každá dekáda měla své, ačkoliv 90. léta již byl svobodná.

Děti jsou dětmi v každé době a mají ideály poplatné dané době. Je zde možná rozdíl v zásobování, dopravní infrastruktuře, možnostech, ale dříve bylo více čase se dětem věnovat než nyní. Děti, které měly dětství v sedmdesátých letech trávily volný čas s rodinou a děti, které měly dětství v devadesátých letech ten čas trávilo v různých klubech, kroužcích a pod.

Tak každé dítě má jiné dětství. Ale pokud chceme generalizovat, tak se třeba dá říci, že české rodiny začaly trávit dovolené třeba i ve Španělsku, Itálii, Egyptě, Maroku.. a ne pouze tam, kam se jim podařilo získat výjezdní doložku. V 90. letech měly více banánů. Později narozené děti mají více globální myšlení, dříve narození jsou více zaseknutí v sociálním konstruktu států a hranic.