jaký dosah má signál z černý skříňky, když se nabitá jen tak povaluje někde na pevný zemi?

Záleží který, je jich tam víc.

Ty v rádiovém pásmu kolem 400MHz zachytí i satelity, takže dosáhnou opravdu daleko. Jen nefungují pod vodou.

Tam se naopak aktivuje vysílač UBL vydává akustické (zvukové) signály, které se šíří ve vodě na jednotky kilometrů (4–10). Což je ta věc, kterou teď hledají u Austrálie.

Dlouhé a velmi dlouhé vlny mají dosah několik set km.
Problém je ovšem vyzáření potřebného výkonu, neboť vyžadují velmi rozměrné antény. To platí ovšem v atmosféře na suchu.

Pod vodou si nedovedu představit jejich šíření. Každopádně přijímací zařízení musí být velmi citlivé !! a dosah bude pouze několik km.
Jaderné ponorky používají spojení na velmi dlouhých vlnách ( kmitočet řádově v Hz a dokáží to tak z hloubky max. 60 – 70 m !!!)
Černá skříňka je ovšem velmi malá, takže má malou vysílací anténu. Zřejmě to nahrazuje výkonem náročným na el. zdroj. Proto ta krátká výdrž cca 30 dní.

http://www.ama­pro.cz/datove_zdro­je/knihy/elek­tronika2/ele2_104­.php

Na výšku nebo na šířku – to je jedno, záleží na prostředí, ve kterém se nalézají.
A vzhledem k tomu, že vysílají na dlouhých vlnách, může být signál zachycen i na extrémně dlouhé vzdálenosti (vlny se ´ohýbají´ a odráží od různých rozhraní – tedy detekci polohy to nepomůže).
Bohužel se mi nepovedlo najít, jaký je vysílací výkon.
___
Obecně – kam ten signál dosáhne je ´nepřesný dotaz´ – dosáhne ´nekonečně´ daleko – otázkou je, jakou intenzitu signálu jsme schopni detekovat (intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti).
😉

Hledal jsem, kde se dalo, ale výkon vysílače jsem nenašel.

Používajú všesmerovú anténu, pretože nikdy sa nevie, v akej polohe bude skrinka vysielať núdzový signál.
Životnosť zdroja je stanovený na asi 30 dní, čo predpoklad, kedy je ešte šanca nájsť živvých ľudí.