Jaký byl průměrný věk dožití ve středověku?

Tady to máš téměř přesně:
O raném středověku
„Hodnoty na jednotlivých pohřebištích ve slovanském světě kolísají, avšak celkově byla situace v podstatě stejná. Muži se dožívali v průměru o 5 let vyššího věku než ženy a umírali nejčastěji mezi 40–60 lety. Stařecký věk nad 60 let byl výjimečný. Úmrtnost dětí byla značná, asi čtvrtina jich umírala ve věku do 6 let.“
https://www.ze­meraj.cz/rany-stredovek/
Naši předkové se běžně dožívali 70 let. Umírání ve 40 je
jen mýtus, tvrdí nová studie
https://ct24.ces­katelevize.cz/cla­nek/veda/nasi-predkove-se-bezne-dozivali-70-let-umirani-ve-40-je-jen-mytus-tvrdi-nova-studie-87708

Na co nejčastěji umírali lidé ve středověku a jaká byla průměrná doba dožití?
Byla to doba plná vzrušení, nebezpečí a nestability. Lidé každý den bojovali o život a umírali na každém kroku. Shodují se ale tyto představy o středověku s historickými důkazy? Čemu všemu museli naši předkové čelit?
Nebezpečný běžný den
Choroby na každém kroku
Věk ve středověku
V různých pramenech se udává, že průměrná délka života se ve středověku pohybovala kolem 30 let. S tím nesouhlasí Christine Cave, archeoložka z Australské národní univerzity, která analyzovala opotřebení zubů na třech anglosaských hřbitovech......
https://www.do­tyk.cz/magazin/stre­dovek-doba-30000315.html

Upravil/a: da ny

Někde okolo 40 let Velká úmrtnost dětí, v té době bylo i mnoho vražd a násilných činů, řada nemocí, lékařská péče nic moc, K tomu šarvátky, války a podobné akce téměř na každodenním pořádku. Takže dožít se 70 let v té době bylo možné, ale nebylo jich mnoho.

Upravil/a: Drap

Nízké dožití středověkých lidí bylo kvůli vysoké úmrtnosti dětí při narození.

Pokud se tehdy člověk dožil 5 let, měl pak velkou naději, že se dožije klidně i 60 let, jestliže se nestal vojákem.

Další z nesmyslných a otravných dotazů na thema „mám představu o středověku, nudím se, a tak mne zajímá …“.

1. Středověk je velmi široké historické období, jehož začátek ani konec není nijak výslovně ohraničen. Středověk začíná po I. Sněmu nikajském (325), končí s koncem lenního systému a patrimoniální správy a začátkem průmyslové éry a občanské společnosti: u nás, tedy, v letech 1848 – 1867. V Saúdo­arabském království trvá dodnes, tam nikdy neskončil. V Rusku 1917 – 1922. A nebo 12. října 1492, když Cristóbal Colón doplul na San Salvador, Mancomunidad de las Bahamas?
2. Nejméně 155× jsem tu psal, že my o tom, co bylo před Verneuerte Landesordnung, víme úplný hovno. Úplný! Jsou to představy, domněnky, seskládané ze střípků – každý jiný střípek může poskytnout úplně jiný výsledný obraz. Si pustíš hodnotný Kino Tajemství krve (1953). To je opravdu hodnotný Kino, bez ironie, ne jak Великий гражданин (1937), poněvadž v něm El Profesor vysvětluje signore Janskému, že je cool a úplně príma, že na něco narazil, ale že to bude muset ještě 1,527× vyjít správně z 1,530× pokusů, aby mohl signore Janský říct: jo, je to tak! A taky jo, taky signor Janský ověřoval a ověřoval a přišel na to, že se mýlil. V historiografii to znamená, že by se musel udělat archeologický výzkum různě po celé Evropě, no, hrady, podhradní vesnice, města královská, města patrimoniální, etc., etc., etc., abychom mohli říct: člověk vrcholného středověku žil takto: šlechtic – tak a tak, chasník – tak a tak, clerus – tak a tak. A pořád bychom se bavili o „epoše“ třeba 100 let, maximálně! To není zábava pro hlavouny hlavaté! 🙄🤪🤓🤦‍♀️
3. Co to je „průměrný věk dožití“? Propaganda, která nemá žádnou vypovídací hodnotu. Teda má: dá se z ní poznat, jaká byla dětská úmrtnost. Ale jinak je to nic nevypovídající statistika: uvařím jídlo ze 4 (ks) kuřat, 1 kg rejže, 1/4 kg cibule, 1/8 kg mrkve, atd. V tom okolí budeme 4, ale to jídlo sežereme jenom já a Terezka – ty a rokyjo🤪 nedostanete nic, protože jste kušnili a otravovali!!!. 😜😂 Statisticky ale nemůžeš mít hlad, protože jsi sežral 1 ks kuře, 1/4 kg rejže (syrové, takže to je docela hromada, když se to uvaří!), i nějakou tu zeleninu. Statisticky jsi nažraný, fakticky máš hlad. 🤷‍♀️ Stejné je to s „průměrným věkem dožití“: budeme – jenom my dva – ve vesnici, ty natáhneš brko ve 30, já ve 100 letech, průměrně jsi se dožil 65 let. To je hezký, si nemáš na co stěžovat! 😂 Njn, ale když s námi bude Terezka, já Terezku „otěhotním“ 4×, ale Jose a Pepinda natáhnou brko v 0 a 1 roku, přičemž Terezka natáhne brko v 80-ti, tak to je (já+ty+Terezka+Jo­se+Pepinda) ÷ počet obyvatel = průměrný věk dožití. Tedy. (100+30+80+0+1) ÷ 5 = 42. Já natáhl brko ve 100 letech, ale statisticky už ve 42 letech. José se narodil a hned zemřel, ale nemá na co se stěžovat, protože žil 42 let. To je statistika.

Mnohem vypovídající hodnotou je, v kterém roce života zemře nejvíce jedinců. A, třeba, oproti roku 1984, kdy jsem se já narodil, tak to kleslo. Takže se máme hůř, ale to lidem nevysvětlíš.

A bavit se o tom u (jakéhokoli) středověku je bezpředmětné, tohle nebudeme mít nikdy jak ustanovit.