Avatar uživatele
Radim78

Jaký byl váš největší výprask?

Po několika letech jsem se viděl s bratrancem a společně jsme vzpomínali na událost starou 30 let. Tehdy jsme si půjčili bez dovolení a bez řidičského průkazu, bylo nám necelých 14 let, auto (Škoda 105) mého strejdy, bratranec řídil, já se jen vezl. Bohužel neřídil úplně obratně, narazil na vesnici do plotu. Mírně pošramocené auto jsme vrátili, nicméně jsme doma nic neřekli. Jedna obyvatelka vesnice nás viděla, takže já jsem tehdy (poprvé a naposledy) dostal řemenem na zadek. Druhý den jsem šel do školy, bratranec nikde. Po škole jsem se u něj zastavil, on mi jen ukázal zadek s tím, že nemůže sedět, že dostal šnůrou od žehličky. Nevím, kdo z nás dvou měl větší jelita (taky jsem měl nějaké stopy), ale říkal jsem mu, že to taky cítím, ale sedět mohu. Jak jsme se o tom teď po letech bavili, tak si toto moc nepamatoval, proto tato otázka – jaký byl Váš největší výprask a dostali jste někdy tak, že byste nemohli sedět? :D Podle mě je to fakt kravina..

Upravil/a: annas

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? pizlicka před 1702 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Kelt

No hlavně, zda jste se z toho poučili a zda jste už nikdy neudělali něco, za co byste zasloužili ještě větší výprask. Když na to vzpomínáš, tak určitě u tebe nastala nějaká změna hodnot, více si vážíš věcí a jsi zodpovědnější. Já někdy lituji, že jsem takový výprask nedostal, protože mnoho věcí mi dochází až 5 minut po dvanácté.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
iceT

Největší výprask jsem dostala asi v sedmi letech, když jsem se první školní den vrátila domu, zahodila jsem aktovku a šla jsem k tetě, kde jsem strávila v podstatě celý den až do odpoledne, kde mě konečně našla mamka, která mezitím sjezdila na kole všechny ostatní příbuzné a následně mě hnala před sebou vodíkem na psa /řemen jsme doma neměli/. Ještě dlouho poté jsem měla trauma při pohledu na vodítko. Ale dostala jsem proto, že jsem nenechala doma vzkaz, kde jsem, ne proto, že jsem byla celý den pryč.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Výprask není trest, je to fakt kravina.

Máti o mě zlomila prádelní vařechu a nic, brnkačka. Jsem se jí vysmívala, jak potom chodila s tou „útočnou“ rukou týden ovázanou v obinadle. /;

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
pizlicka

Já poprvé dostala výprask ve svých 13ti letech, kdy mě protekčně tatínek dostal na střední školu, a kladl mi na srdce-neudělej ze mě vola, bylo těžké tě na školu dostat, opovaž se donést poznámku. Já i moje matka jsme se tomu smáli, protože jsem v životě poznámku nedostala
No.. bylo cvičení BZOP, v jídelně přednáška. Spolužák vyrušoval, házel papučí. Nahlas jsem ho pokárala ze strachu, že dostaneme všichni poznámku. No sakra! trhla jsem to já a on, jen mi dva-VYRUŠOVALA NA ŠKOLENÍ BOZP.
Přišla jsem domů, dostala jsem šlauchem od pračky tak, že jsem při jezení oběda, čočky, celý oběd proškytala.
Ještě ted, když si na to vzpomenu, jsem vytočená, za demenci profesora bez rozlišovací schopnosti, a na onoho spolužáka. Je to už 30let.
Sakva,to dostali jen holky?? 😁

Upravil/a: pizlicka

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek