Jaký by byl váš vysněný stát? Např. státní zřízení atd.

Se současným zřízením jsem relativně spokojen (parlamentní republika). Monarchie je archaická, diktatura dlouhodobě neefektivní a destruktivní a s jinými zřízeními nemáme zkušenost a experimentovat nemá moc smysl. Vysněný stát je ten, který ti nezasahuje do života, poskytuje základní služby lidem, nechává tě žít podle tvých vlastních představ.

Demokratický stát s funkční státní hranicí, a kde platí místní zákony a místní ústava. Vláda, která hájí zájmy České republiky a českých občanů, a ne nadnárodní zájmy.Uzákoněn institut referenda.

Upravil/a: Ametyst

Na Islandu je to asi nejlepší
Pokud člověk není bezdomovec, je tam zima.

Bez EU, relativně funkční demokracie, málo lidí (nižší riziko vzniku totality)

Žádný stát pouze se svobodnými městy (jako Gdaňsk, Hamburk, Atény).
Anarchokapita­lismus, tj. lidé neplatí daně ale platí pouze za to, co používají.

Monarchie omezená ústavou. Šlechtické tituly by nebyly dědičné, ale udíleli by se za zásluhy.

Mohl bych se tak stát panošem, jak už si dlouho přeji.

Uvedu i systém a funkci, nejen zřízení.

Absolutní dědičná monarchie s lehce volným následnictvím – ale upřednostňující mužskou primogenituru. Vládu dostane nejschopnější syn, vybrán ještě jeho předchůdcem, popřípadě královskou radou nebo povolanou komisí/orgánem.. to celé se řídící pravidly, zákony a přesně daným postupem (pojistky, jmenování a akceptace, smlouvy, „zkoušky“, ..).
Panovník: hlava státu i hlava vlády, úplná výkonná moc, částečná zákonodárná a určitá soudní, samozřejmě vrchní velitel a podobně. Vládnoucí orgán prostě královská rada, účel hlavně poradní, volená čistě panovníkem nebo jeho zástupcem (a podle určitých pravidel/postupů) – podle zásluh, kompetencí, vypracování se; monarcha může mít svého zástupce, který ho může v nepřítomnosti zastupovat, pak mu podávat informace/hlášení atd. (po způsobu velkovezíra).
Volby pouze na vesnicích a městech, v důležitějších a větších správních celcích pak spíše dosazování „shora“, podle povolanosti (nebo vypracováním se zdola – podle pravidel). Guvernéři a podobně.
Lidová shromáždění/sněmy a různé organizace podílející se na chodu státu, ale bez právní moci/vlivu a nějakých peněz. Pouze by probírali lokální problémy/potřeby, ty pak předkládali správcům/guvernérům nebo rovnou radě, či povolanému orgánu… Jako, co je třeba uděalt, zlepšit, změnit, opravit, financovat, nápady, inovace,…
Častá referenda a různé lidové spolky.
Dozor nad politiky, vedení/vůdcvovstí, řád, mravní vzor, sjednotitel.

Výchova následníků: přesný postup, co ale taky JAK se něco osvojit, naučit. Vše potřené, všechyn kvality: vědomosti, schopnosti, dovednosti, intelekt, moudrost/sečtělost, charakter, schopnosti (a talenty, hlavně vůdcovský a organizační). Domácí výuka/škola, učitelé a povolaní mistři, různé formy učení, systematický a motivační postup, vzor a zdrooj zkušeností a znalsotí taky od panovníka/otce, později přímé zkušenosti: jako správa provincie pod dohledem a kontrolou, ale jinak se samostatností.
Jednotlivá řídící a organizační centra – jako pro armádu atd.

Ekonomický systém, kapitalismus, volný trh, co nejméně regulovaný. Žádná složitá byrokracie, nulové daňové zatížení, kompetentní ekonomové, … možná novější druh kapitalismu, vylepšený.
Dbání na přírodu, ekologii.

Zcela nový právní systém (ani „anglo“ ani „evrop.kont“ ani šária), rozumové/logické, efektivní a spravedlivé, čerpající taky ze všech různých historických říší/států a jejich práv – vybrání toho nejlepšího. Jednoduchý, ale efektivní a správný.

Spíše sekulární stát, ale formálně s hlavou státu, coby představitelem náboženství, mírná teokracie.
Tolerační a podobné orgány, taky instituce pro překonávání bariér mezi lidmi (národy, rasy, kulutrami). Zároveň ale uchovávní tradic, kultur jednotlivcýh národů. Podobně náboženští představitelé – každý konkrétního náboženství – vykladači, ale hlavně správci a kontroloři dbající na toleranci a zakročující proti případnému fanatismu, netoleranci, nenávisti.

Samozřejmě, co největší, tedy říše, spíše světovláda… jendotný svět, lid, politika, armáda, ekonomika, právo.
Provinční monarchie v jednotlivých zemích – jako správci té provincie spadající pod státního panovníka. Od jiných správů/guvernerů odlišnost v tom, že by byli hůř odvolatelní (pouze při závažných přečinech), dědiční, dosmrtně zastávající úřad… prostě jako panovníci, ale nikoli už suverénních zemí, ale jako součástí většího státního celku – pod jehož vládu by taky spdali.

Taky když už ideální, tak samozřejmě spravedlivý, bohatý, efektivní, morální, čestný, „zdravý“, ekologický a celkově přírodní (zalesňování a podobně), ale zároveň vyspělý, nejmodernější a rozvíjející se vědy, filozofie, bohaté výzkumy a jeich financování, estetický (architektura, umění, apod.), žádná korupce, kriminalita, žádné předsudky a dezinformace, vysoká spolupráce (nikoli jen ziskuchtivá), přátelská a nápomocná komunita, minimum egosismu, vzkvétání všech oborů, bohaté mecenášství, odstraňování negativ, soustředění se na renesančního člověka – motivování (vedení) lidí k seberozvoji, učení, (polyglot, polyhistor) a vzájemné spolupráci za účelem, co nejschopnějších řešení, vývoje, inovaci a ku společnému prospěchu a dobrému životu. :D Vše jednotné a spolupracující navzdory rozdílům.
Stát a vláda založené na vůdcovství, kompetentního a připraveného vůdce, určující směr společnosti a dbající na spravedlnost, řád a správný chod.

Upravil/a: Disraeli