Podrobnosti najdete na stránce Fyzika v článku Proč je Hirošima
obydlena, Černobyl nikoliv?
http://physics.stackexchange.com/questions/64916/why-can-hiroshima-be-inhabited-when-chernobyl-cannot
Výbuch atomové bomby a zhroucení jaderné elektrárny jsou dvě velmi odlišné procesy.
Proto je oblast Černobylu neobydlená.
0 Nominace Nahlásit |
V hirošimě těžko mohli něco zadržet když tam bouchla atomovka.
V Černobylu neproběhl žádný jaderný výbuch, ale vybouchl vodík, který
roztrhl reaktor a vyvrhl palivo do okolí. Takže to mělo malé okamžité
následky, ale následná radiace je mnohem vyšší, protože reaktor ještě
dlouho dohoříval.
Atomovka na druhou stranu vybouchne, všechno palivo by se mělo ideálně
rozštěpit. Okamžité škody jsou obrovské, ale po pár letech se radiace
rozptýlí a dá se tam žít v pohodě, akorát je třeba kontrolovat
množství radiace v půde a potravinách.
0 Nominace Nahlásit |
Při jaderném výbuchu vznikají většinou radioizotopy s kratším poločasem rozpadu. K explozi došlo několik stovek metrů nad terénem a oblak se rychleji rozptýlil. Při haváriii v Černobylu unikaly velmi dlouhou dobu izotopy s dlouhým poločasem rozpadu.
0 Nominace Nahlásit |
Hirošima: Bomba z 64kg uranu (z toho se rozštěpilo méně neř 1kg)
Obsah černobylského reaktoru: cca 190t oxidu uranicitého a štěpných
produktů, uniklo cca 20%.
Takže to máme cca 64kg materiálu v Hirošimě proti 33000kg v Černobylu
(laický odhad pro finální srovnání je sice hodně „od oka“ přesto
poměr je jasný)
0 Nominace Nahlásit |
výbuch černobylu a množství radiace byly stokrát vyšší než v Hirošimě, navíc v hirošimě to myslím dokázali zadržet dřív než se to mohlo zhoršit na úroven hrozby v černobylu… zrovna dnes jsem o tom sledovala dokument kde to s hirošimou srovnávali, tak snad je to i odpověd na tvou otázku :)
0 Nominace Nahlásit |
Jak už tady někteří píší, výbuch atomové bomby a jaderné elektrárny je něco jiného. Do vzduchu jsou vymrštěny jiné radioaktivní prvky (v tomto případě v Černobylu mnohem, mnohem silnější!), ale v jedné věci nesouhlasím s Dochym, není důležité kolik výbušné směsi bude reagovat, ale jak rychle. V případě Černobylu a Hirošimy byla horší Hirošima (ve výbuchu, v následcích určitě Černobyl) i přes to, že reagovalo 33 000× méně směsi a to proto, že reakce byla mnohem rychlejší. Ještě na závěr bych doplnil dost smutnou zajímavost – Černobyl bude znova bezpečný až v roce 22 000!
0 Nominace Nahlásit |
V Pripjati dosud žije pár starousedlíků i se zvířaty, alespoň podle TV-dokumentů.
0 Nominace Nahlásit |
K Putinovi: Rychlost má vztah k okamžitým účinkům (Černobyl nezničil město fyzicky, výbuch v Hirošimě ano), ale dotaz byl jakot že se v hirošimě bydlí (nyní) a v Černobylu ne. Zde je podle mně opravdu důležité množství (uvádím) a složení radioaktiovního materiálu rozprášeného do okolí. V obou případech šlo zejména o uran a jeho štěpné produkty. Rozdíly ve složení tam budou jednak kvůli přidanému ozářenému materiálu (konstrukce), dále kvůli složení (různé počáteční zastoupení U238, U235) i kvůli postupu přeměny. Ale rozdíl v množství uvolněného materiálu je natolik propastný, že jsem si jist, že je to hlavní činitel pro dlouhodobé účinky.
a ještě: nepíšu o tom, kolik směsi reagovalo, ale kolik radioaktivního materiálu bylo uvolněno. V Černobylu nešlo o jaderný výbuch, ale o výbuch tlakové páry, který chemicky ani radiačně nikoho neohrožuje (voda) a následně hoření grafitu s výbuchy vodíku vzniklého tepelným rozkladem vody (CO2, voda), zatímco v Hirošimě nešlo o chemický výbuch, ale jaderný
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |