Jakou nejzbytečnější věc ses ve škole naučil a pořád si ji pamatuješ?

Zrovna mě nic nenapadá, člověk v životě může uplatnit téměř vše, co se ve škole naučil. Důležitá je i škola života. Např. rozhovor strážníka s „Pipi, dlouhou punčochou“:
„Ale přece musíš chodit do školy.”
“Proč?”
“Aby ses něčemu naučila.”
“Čemu?”
“Všemu možnému,” řekl strážník, “spoustě užitečných věcí, například násobilce.”
“Když jsem se obešla bez nábosilky devět let, tak se bez ní obejdu i teď.”
“Říká se násobilka, a ne nábosilka,” poučil ji strážník.
“Já tomu říkám nábosilka,” nedala se Pipi.
“A nebude tě jednou mrzet, že nic neumíš? Až budeš velká, tak se tě třeba někdo zeptá, které je hlavní město Portugalska, a ty budeš mlčet jako zařezaná.”
“Proč bych mlčela jako zařezaná,” ohradila se Pipi. “Řeknu: Když vás to tak zajímá, napište si do Portugalska a rovnou se jich zeptejte.”
“A to tě nebude mrzet, že to nevíš?”
“Třeba bude,” řekla Pipi. “Večer budu třeba v posteli přemýšlet a starat se: Co to tam v tom Portugalsku vlastně mají za hlavní město? Člověk přece nemůže být pořád jenom samá legrace a nikdy nepřemýšlet,” vysvětlovala Pipi a udělala stojku. “Ostatně já jsem byla v Lisabonu s tatínkem,” vykládala dál. Pipi totiž uměla dělat stojku a přitom ještě mluvit.“ 🙂

Myslím, že nebylo zbytečných věcí, které jsem se učil. Některé jsem sice možná nikdy nepoužil, ale i tak mají savou hodnotu.

Bubliny ze žvejky.

Toho bylo hodně, například v biologii fáze buněčného dělení (profáze, metafáze, interfáze, anafáze, telofáze) a ambulakrální systém u ostnokožců, v chemii vznik acetalů a aldolová kondenzace. Člověk se nejdřív pracně učí tohle, když to ovládá, tak si připadá jako king, a přitom neumí řešit, jak uspěje u pohovoru, při navazování vztahů, při vyjednávání, při reklamaci, při setkání se šmejdy, při zvládání krizových situací, při výchově dětí a podobně, takže k tomu přistupuje naivně a dělá v tom chyby, před kterými ho ti nabiflovaní ostnokožci a podobně nedokážou ochránit.

Chemické koncovky.

Par latinskych pisni.

Neznám žádné zbytečnosti. I kdybych je nevyužila v práci, může se hodit sdělit je dětem a vnukům, a děti se ptají na cokoliv.

Zlatá bula sicilská – 1212 🙂