Avatar uživatele
mosoj

Jakého původu je rčení „poslední zvonění“ ?

Četl jsem, že to původně se školou nemělo nic společného.
Doplňuji:
Ztotožňuji se s Kerberus.
Četl jsem to v této variantě.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: mosoj

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? led, Kerberus, hanny 2, anonym, Pájo před 4781 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Stejnou otázku jsem sama vložila.

Okopírovala jsem Vagrovu odpověď.

Říká se, že historie „posledního zvonění“ souvisí s pohřbíváním lidí.
Aby nemohl být omylem pohřben člověk ještě živý,/což se kdysi stávalo/ byl mu přivázán na zápěstí provázek, který byl vyveden nad zem a tam spojen se zvonečkem.Takový ještě „živý nebožtík“ měl možnost zatahat za provázek a tak mohl být rychle ze země vyhrabán.
Proto ještě několik dní byl hrob hlídán.
Z této praktiky vzniklo rčení „poslední zvonění“, které v poslední době mnoho lidí dává do souvislosti se školou.

--
Narazila jsem na jeden článek, kde se píše o posledním zvonění, které souvisí s tzv. svatým týdnem.

Doplňuji, třeba se informace bude někdy hodit.

"Poslední zvonění a svatý týden

Doba vzniku a původ tzv. svatého týdne, tedy týdenního volna před maturitní zkouškou, jsou zahaleny tajemstvím. Název svatý snad pochází z 19. století, kdy na významné církevní svátky bývalo volno. Kdy však začalo být studentům umožňováno toto studijní volno, není jasné.

Obdobné tajemství halí i tzv. poslední zvonění, tedy rozlučku studentů se střední školou. Tradice pravděpodobně vznikla až po druhé světové válce, protože jak rakouské, resp. rakousko-uherské, tak posléze československé školní řády zakazovaly studentům v podstatě jakékoli takovéto akce, zvláště pokud by byly spojené s vybíráním peněz.

Dokazují to i vzpomínky studentů, kteří vždy hovoří o abiturientském večírku (tedy oslavě po složené maturitní zkoušce). Jedinou, zatím nalezenou, výjimkou je událost, která se odehrála na gymnáziu v Jaroměři, kde za druhé světové války byly dva maturitní ročníky sloučeny v jeden a polovina studentů byla totálně nasazena. Právě tito studenti měli chodit s hudebními nástroji po budově školy a loučit se. Tato událost byla literárně zpracována Jaroslavem Žákem, který právě na jaroměřském gymnázium učil v letech 1936–45, v knize „Konec starých časů“, kde však byla umístěna do období po 25. 2. 1948.

Je pravděpodobné, že zvyk „posledního zvonění“ vznikl v 60. letech 20. století v souvislosti s uvolňováním politické situace. V 70. a 80. letech 20. st. pak velmi záleželo na momentální situaci i konkrétním místě – někdy bylo poslední zvonění povoleno, někde zakázáno. „Masové“ obliby pak dosáhlo až po r. 1989. I zde se formy liší – v některých případech se loučení odbývá výhradně ve školních budovách, někdy studenti obchází po obci, ve které škola stojí."

http://www.npmk­.cz/muzeum/nej­castejsi-dotazy-historie-skolstvi

Zdroj: http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/nevite-jaka-je-historie-posledniho-zvoneni-pri-

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Pájo

„Poslední zvonění“
…se týká studentů, kteří končí školu
Těm naposledy zazvoní školní zvonek.

…a začne jim „zvonit hrana“ /podle Ernesta H./

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
led

Posledné zvonenie „umieráčik“ sprevádzalo u kresťanov poslednú cestu človeka – odchod duše z tela mrtveho.
V škole ide o rozlúčku školy so študentami.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
lexx

s tím živým nebožtíkem a zvonečkem to je fakt morbidní…naštěstí, dneska máme mobily a plutoniové články s životnosti 100 let

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek