Slyšíme nejrůznější zvuky, ale já mám na mysli například toto. Když zvednu telefon, zní oznamovací tón který je snad komorní a . Jsou například auta hasičů, policistů, záchranky naladěny na určitý tón? Nebo v přírodě zpívá nějaký pták, nebo živočich určité konkrétní tóny? Kdo a jaké tóny. Mám na mysli slyšitelné tóny, ne ultrazvuk? Děkuji, kdyby někdo věděl.
Zajímavá 0 před 2734 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Mohl jste uvést, jaké tóny slyšíte vy. Je to přece individuální.
1. O zpěvu ptáků a jeho rozlišování si přečtěte v odkazu.
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dbdTnVOVIK8J:www.zatlanka.cz/dokumenty/x/materialy-oppa/enviromentalni-celorocni-skupinovy-projekt--zivotni-prostredi-pod-drobnohledem/ptaci/text_proc_ptaci_zpivaji.doc+&cd=10&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
2. Techniky akustického monitoringu ptáků
Tóny zpěvu ptáků zkoumá Česká ormitologická společnost.
Např. výr houká hluboko, chřástal polní monotónně chřástá, jen stále
mění hlasitost, asi se otáčí.
atd.
https://www.google.cz/search?q=Techniky+akustick%C3%A9ho+monitoringu+pt%C3%A1k%C5%AF&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b&gfe_rd=cr&ei=lEwtWcKvFNHi8Ae-yaOwCQ
–
Myslím, si, že každý člověk vnímá jinak zvuky v přírodě, určitě to
ovlivňuje jeho hudební sluch. Podle zpěvu dovede rozlišit jednotlivé
ptáky, stejně tak hlasy zvířat, bublání potoka, šumění
stromů atd.
V přírodě slyšíme různé zvuky, tedy i tóny, záleží na tom, odkud přícházejí, jaké je počasí, v jaké jsme vzdálenosti atd.
Vezměte si Bedřicha Smetanu a jeho Vltavu,. Sám o ní napsal:
„Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.“
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap Nahlásit |
Každý človek počúva prírodu inak. Niekto vníma zvuky iba ušami,
niekto aj srdcom…
Hudobník v prírode počúva tóny, melódiu…
technik zase rytmus ďatlovho klopania, drásavý zvuk vetra v korunách
stromov…
dieťa počuje fučanie a dychčanie bežiaceho ježka, praskot horiaceho dreva
v peci starej ježibaby…
to všetko možno rozložiť na tóny a uložiť do notovej osnovy, napríklad
ako uviedla annas do melódie „Vltavy“
Upravil/a: led
2Kdo udělil odpovědi palec? BergySeltzer, vagra
před 2734 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jak správně píše annas-co konkrétně? 🙂
Já bych na to šel technicky-stáhnu appku na mobil a ta mi ukáže frekvenci daných zvuků, které si následně můžeš převádět na noty, apod. 🙂
0
před 2733 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
huxa, technicky sa vám môže stať, že v prírode nerozoznáte tón od
zvuku… 🙂
„Zvuk má mnoho objektívne merateľných vlastností, tie však nemusia
podávať dobrý obraz o tom, čo človek ozaj zachytí sluchom. Vzduch je
spojité prostredie, teda jeho molekuly môžu teoreticky prenášať
ľubovoľnú zmes frekvencií, každú s osobitou amplitúdou a fázou. Faktom
však je, že nie všetko je pre ľudské ucho dôležité, a preto to nie je
potrebné zaznamenávať. Je napríklad všeobecne známou skutočnosť, že
človek zachytí zvuky od 20 Hz (nižšie kmitočty pri dostatočnej hlasitosti
vníma skôr v podobe vibrácie tela) do 20 kHz (táto hranica klesá
s dospievaním a starnutím na asi 16 kHz)…
Jednou z objektívnych mierok zvuku je kmitočet. Tu by však bolo vhodnejšie
hovoriť o „výške tónu“, keďže práve tá odzrkadľuje subjektívny
vnem poslucháča. Faktom však je, že „výšku“ počutého zvuku nemožno
dobre kvantifikovať. Ovplyvňuje ju najmä frekvenčný rozklad zvuku, ale aj
jeho hlasitosť a trvanie. Strojovo sme však schopní spracúvať len
merateľné vlastnosti zvuku – rozhodujúcim atribútom je spomenutý
frekvenčný rozklad zvuku, najmä základná frekvencia…
http://zvuk.atrip.sk/index.php?site=2_2
"Väčšinu tónov tvorí zmes rozličných frekvencií- základných tónov a
celého radu vyšších harmonických tónov. Vďaka nim sa zvuk dá ľahšie
rozpoznať. Napríklad flauta má úplne čistý zvuk, lebo väčšina
vyšších harmonických tónov tvorí súzvuk so základnými tónmi. Husle
majú prenikavejší zvuk s ostrejšími vyššími harmonickými tónmi.
Činely zasa majú toľko nesúzvučných tónov , že v ich zvuku vlastne
nejestvuje nijaký výrazný základný tón.“
http://mreferaty.aktuality.sk/zvuk/referat-24485
http://hockicko.uniza.sk/semestralky/prace/p03/data/sound.htm