Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Rustiq

Stačí jen jediný rizikový faktor

Náklonnost je možné si přenést jako dědičnou, ale jsou tam ještě další aspekty. Jako třeba řešení osobních či pracovních každodenních problémů, po kterých člověk hledá únik.. tzv. vypláchnutí mozku. Pak už je jen krůček k pravidelné potřebě alkoholu – alkoholismu.
Vyplývá z toho, že pokud máte možnost, nepijte.

Upravil/a: Rustiq

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Stačí jen jediný rizikový faktor

Taxem nedávno někde četl, že každý 7. člověk to má v genech po předcích. Někdy stačí jediný rizikový faktor, jindy jejich kumulace, je to nejspíš individuální. Člověk s rejekcí na alkohol se obvykle alkoholikem nestane, znám pár takových. Stačí 1 pivo a jsou doslova zelení jak sedmy, po druhém kousku již šavlový tanec…, s takovou se alkoholikem staneš dost těžko. ;) :D :D

Povětšinou jde o přirozený proces v důsledku častého opakování, které vede k vytvoření návyku, aniž by v tom nějaký uvedený faktor musel hrát významnou roli. To víš, ono někdy jen stačí mít za kámoše majitele palíren a kvasíren… ;) :D :D

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zbyndo

Stačí jen jediný rizikový faktor

Stačí jeden z tis. pričin pre ktoré človek siahne po alkohole. Uľaví sa, ujde načas z reality, ale pri pravidelných dávkach, vzniká závislosť, v mnohých prípadoch ťažká, za ktorú sa platí vysoká daň

Upravil/a: zbyndo

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
RyuzakiKate

Všechno dohromady

Když to vezmu podle svého okolí… Tak mně třeba alkohol vůbec nechutnal a první pivo jsem měla až někdy v 17 letech, a to jen proto, že přede mnou prostě přistálo na stole, aniž bych se o to prosilo. A najednou celkem zachutnalo. Navíc jsem měla zlomené srdíčko, takže to šlo tak ňák samo. Sem tam pak výjimečně víno, které mi začlo pořádně chutnat až teď. Vždycky jsem pila o něco víc, když mě něco trápilo, ale nebylo to v drtivé většině žádné lití, protože moc dobře vím, že to může ničit neurony, kterých si moc vážím :)
Nedokážu si představit, že by třeba můj otec byl alkoholik. Děti takových jsou buď doživotní abstinenti, nebo lejou postupem času taky. Pak je otázka nějakých predispozic třeba pro duševní poruchy…
Chodila jsem s chlapcem, který pil celkem dost, stylizoval se do takového prokletého básníka, ale ne, že by to k němu nesedělo. Bohužel mě jeho chování postupem času přimělo k rozchodu. Je tomu asi 4 roky, ale nedávno jsem se dozvěděla, že už toho všeho má dost, šel rituálně zakopat lahev a dal se na lepší cestu :)
Nyní mám partnera, jenž má povolání, na které by jistě neměl každý žaludek a tvrdí, že si večer musí něco dát, aby se uvolnil a byl to schopný zpracovat. Pije buď něco dobrého, nebo tzv. „na zalejvání“. Opilý nebývá, ale holt dobrý pivo rád má.
Ono je lákavé si občas trochu otupit smysly a zdánlivě si na chvíli ulehčit. Navíc takový mojito je dobrý, že jo :) Ale v zájmu zachování vlastního zdraví a vědomí by měl každý vědět, jaká míra se dá považovat za zdravou…
Viděls Úsměvy smutných mužů? Knihu jsem nečetla, ale téma alkoholismu je tam moc pěkně zpracované.

Jo a ještě taková zajímavost, mám kamaráda, který má po alkoholu kopřivku :) A mně třeba ještě zoufale nechutná a nevoní jakákoliv pálenka a navíc je strašně špatně štěpím a dokážu pak úplně odpadnout.

Upravil/a: RyuzakiKate

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dudu

Jaký je váš jiný názor?

Proč piješ. Protože mně to chutná.

Upravil/a: dudu

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Jaký je váš jiný názor?

Ne každý se stane alkoholikem.Někdo do toho spadne snadno a někdo to zvládne bez následků.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hufnágl

Jaký je váš jiný názor?

Je to v penězích. Čím méně má člověk peněz, tím více chlastá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
iceT

Všechno dohromady

Domnívám se, že všechno dohromady.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
jirka F

Všechno dohromady

Pokud soudím podle svého okolí tak je to čím více toho člověk vypije tím má větší žízeň.To platí zejména u piva nebo vína.Ale můžu se mýlit.

Upravil/a: jirka F

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Jaký je váš jiný názor?

Zpočátku žízeň?

Já nevím, proč nám pánbů nenadělil NĚJAKÝ NORMÁLNÍ nápoj, který BY SE DAL PÍT a neobsahoval chlast… asi osud. );

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Gonfaloniér

Stačí jen jediný rizikový faktor

Smutek, deprese, konvence. Přizpůsobení se ostatním známým, kteří pijí až se z toho stane zvyk a životní styl. Lidi se tím často snaží řešit problémy nebo se na ně snaži nemyslet.
Taky postavení k alkoholu. To jak ho člověk vnímá, zda pozitivně, negativně a nebo prostě jen tak jako nějakou samozřejmost a ani nad tím nepřemýšlí. Taky způsobeno okolím, výchovou. Tažke těmi konvencemi.

Upravil/a: Gonfaloniér

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Jaký je váš jiný názor?

Příčiny mohou být různé. Záleží na věku, nejdříve je to nuda, alkohol jako zdroj euforie, dále „uvolnění“ ve vztahu, v zaměstnání, finanční problémy, pocit nespolehlivosti ap.
„Vznik alkoholismu není jednorázová záležitost. Z pijáka se stává alkoholik dle jeho věku za různou dobu. U 15letého člověka je to cca. půl roku a více. U dospělého trvá vznik závislosti většinou roky (až pět let). Čím je tedy člověk mladší, tím vzniká závislost dříve.
U mladých lidí jde o prostředek záměrné intoxikace. Nejčastěji se opíjí samovolně ve skupině málokdy je alkohol podán mládeži dospělou osobou. Důvodem k pití alkoholu je nuda a nedostatek jiného využití času, též snaha zapadnout do kolektivu a vypadat dospěle.
Počátek alkoholismu se dá se analogizovat se situací, kdy člověk hledá v alkoholu zdroj euforie – tj. příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, vymanění se z kruhu každodenních problémů a duševního napětí. Člověk se sklenkou nebo láhví v ruce se často snaží zapomenout nebo hledá odvahu k nějakému kroku.
Snaha hledat uvolnění v alkoholu může pramenit .z problémů ve vztahu, nebo v zaměstnání, velmi často také finanční problémy, pocit nezvládání svých denních povinností, pocit nespolehlivosti Alkohol v těchto chvílích ulevuje a stává se berličkou.
U žen může být podnětem pro počátky návyku syndrom opuštění hnízda, tj. při pocitu jakési nepotřebnosti v době, když děti odejdou z domu a bydlí mimo své mateřské bydliště.
Někdy lidé začnou pít, protože pije jejich partner nebo manžel (snaží se tak utéci od svého a partnerova problému, který nechce nebo nemá sílu situaci řešit). Jde o tzv. koalkoholismus.“
https://www.al­koholik.cz/za­vislost/psychi­ka_a_telo/jak_vzni­ka_alkoholizmus_za­vislost_na_al­koholu.html

Upravil/a: marci1

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
GM

Všechno dohromady

A k tomu ještě slabá vůle.

Upravil/a: GM

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek