Jaké by mělo následky, kdyby se znalosti a dovednosti staly kompletně dědičné? Nezhroutilo by se školství?

… což o ty předky mamutů bych se s Lamalam rád podělil, ale já jsem zjistil, že pocházím prej z opic a co teď, když mám strach z výšek, a banány taky celej život jíst nemusim …

To by mohlo být zajímavé. Mám mezi předky lovce mamutů…

Mám na to svůj názor. Z hloupých a nevzdělaných rodičů se zrodí děti tzv. hloupé, s jednoduchým přístupem k životu. Ze vzdělaných, chytrých a logicky uvažujících rodičů, kteří se i postupně v životě vzdělávají, se narodí děti od přírody chytré. Podle mě se dědí míra inteligence. Hraje roli u dítěte i jeho míra touhy po vzdělávání v dalším jeho životě, když vidí snahu rodiče nabírat vědomosti v jejich dalším svém životě, to dítě motivuje.
Konkrétní znalost a dovednosti přicházejí s věkem, právě z důvodu, jestli je dítě motivované se učit a získávat všeobecné znalosti nebo nikoliv.
Takže zhroucení školství nehrozí, základní vědomosti děti získají právě ve škole a pak už záleží jen na nich.

Školství by se nezhroutilo, jen změnilo. Protože jak znám vás lidi, málokdo by byl spokojen s tím, co zdědil a kdejaká knihovnice by se za každou cenu chtěla stát třeba předsedkyní vlády.
Na druhou stranu Miroslav Horníček v jedné knížce popisuje, jak se starý mašinfíra v důchodu díky své praneteři uvaděčce dostane do orchestřiště Národního divadla a když se postaví za dirigentský pultík, náhle a teprve pochopí: ano, tady jsem měl celý život stát. Tenhle příběh mě dojímá a znepokojuje zároveň.

Školství by se nezhroutilo, jelikož nikdo nemá všechny znalosti a dovednosti. Žák by ve škole nahlásil to, co jeho předci vědí a umí a učil by se to, co tak bezvadně ještě neovládají. Bylo by to geniální. 🙂

Ostali by sme na úrovni lovcov mamutov. Lamalam, ako dcéra Lovca mamutov by mala šancu, ale čo kráľovský matematik Kepler a jeho známe zákony (pravidlá týkajúce sa pohybov telies v slnečnej sústave), bol by vôbec astronómom?
Všimnite si ako ľudia ťažko menia svoje návyky. Platí to aj pre hľadanie a prijímanie nového. „V mnohých veciach sú návyky zlá vec. Znamená to, že zlé sa považuje za dobré a falošné je považované za pravdu.“ (Georg Christoph Lichtenberg)

To je dobrá otázka!

Podle mne by se školství nezhroutilo.
Lidé vždycky budou mít snahu „překročit svůj stín“,
poznávat nové, nepoznané, neobjevené, …

Zdědit by se dalo jenom to, co doposud známe.
Jak bychom se asi vyvíjeli dál bez motivace a snahy
pokročit někam dál?

_______

Podle mne se děti rodí všestranně nadané, všechny
děti mají talent ke všem fyzickým (sport), uměleckým
i vědním disciplínám.
Potom záleží na rodině, jak a v čem je bude podporovat.

Nemají-li rodiče dítěti v těchto oblastech co nabídnout, nedostává
se přirozené zvídavosti dostatek podnětů a ve výsledku takové dítě
může na někoho působit jako hloupé. Ale podaří-li se mu dostat
do podnětnějšího prostředí, …

Goualdi jsou paraziti,stejný jako ve vládě a nic se nehroutí,kromě nás že je musíme uživit.