Rokio

Jaká míra zavinění byla u mě, zaměstnance Kauflandu a mé známé?

Stál jsem v uličce na kraji s vozíkem nedaleko od mamky. Mamka nakupovala. Jeden chlap chtěl s paletou do té uličky a ani neřekl s dovolením. Já sám jsem neměl kam moc uhnout. Moje známá (nemyslím mamku) také ne. Tak jsem začal panikařit a řekl jsem známé asi dvakrát s dovolením. Ona neměla kam uhnout.

Nakonec jsme udělali místo pro pracovníka toho hypermarketu.

Nevíte, kde jsem udělal chybu. Dělal jsem maximum, abych tomu chlapíkovi uvolnil cestu. Bohužel jsem tak popudil tu známou.

Bylo mé jednání projevem psychiatrické diagnózy?

Odpovědět

Zajímavá 0 před 880 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

Malvína

Normální člověk sám uhne pokud vidí, že někomu stojí v cestě. Zaměstnanec měl říci “s dovolením”, ale nevíme, jak daleko stál od tvé známé. Pokud není vůbec kam uhnout, pracovník by měl zvolit jinou možnost přepravy zboží.

2 před 880 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Dochy

Následkem nějaké poruchy můžeš mít trochu vyšší tendenci začít „panikařit“. Jinak podle popisu nevidím žádné závažnější pochybení. V každém případě obsluha v obchodě by se měla chovat zvlášť ohleduplně právě s ohledem na zákazníky. Většina to zvládá, ale jsou vyjímky. Pak se také může podepsat i únava. Ono po 8 hodinách udržet úsměv na rtech také nebude jen tak.

1 před 879 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda