Po babičce klokočí, zpívá Jiří Suchý.
Klokočí jsou semena keře klokoče. Znám jen klokočí, z něhož se vyráběly náhrdelníky, náramky, ale i růžence.
Klokoč se u nás ojediněla také pěstuje, ale zřejmě jsem ho neviděla. Je pravda, že měl magickou moc, odháněl zlé duchy, možná i vůní svých květů.
"Především však plodům klokočí se přisuzuje magická moc. Citliví lidé mohou vnímat jejich jemnou pozitivní energii. Nejsilněji mají působit plody sbírané na svátek sv. Michala 29. září. Nositelům přinášejí štěstí, ochraňují je před nemocí, rozmnožují jejich majetek a chrání věrnost jejich partnera. Možná i proto se z nich často zhotovovaly růžence.
Čarovnou moc měla též klokočová hůl, která chránila před uřknutím a nadpřirozenými bytostmi. Proutky vysvěcené o Květné neděli sloužily k vyhánění hmyzu ze stavení a pomáhaly i proti temným silám.
Český název klokoč mu dali naši předkové, protože zralé tobolky při zatřepájí chřest, tedy klokotají."
https://www.fler.cz/zbozi/magicke-klokoci-3678929
Ještě využití dřeva
„Dřevo zažloutlé, husté, bez barevného jádra (hustota 0,82 kg/m3),
tvrdé, těžko štípatelné, vhodné pro soustružení“.
https://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/dendro/klokoc/klokoc.htm
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Po babičce klokočí a do tmy strach… Dělali se z něj korále, ne moc vzhledné a proto na používání- růžence. Proto asi přeneseně ta magická síla. Běžný není, pěstuje se snad jen v parcích zřejmě nepůvodní. Jediné místo kde o něm vím je Opočenský zámecký park.
0 Nominace Nahlásit |
Klokoč zpeřený se vyskytuje volně kolem Mikulova na jihu Moravy. Je to menší stromek, možná keř, vím o několika lokalitách kolem Pálavy a v pohraničí s Rakouskem.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek