Jak přesně naše peníze množí bankám peníze?
Éru komunismu vypustím. Ovšem počátkem 90. let bylo dobrým obyčejem, když jsme do bank vložili častku jeden milion a vyšší, že jsme z této částky obdrželi roční výnos/úrok, a to zpravidla až 12% z uložené částky, resp. z částky, kterou jsme bance dobrovolně svěřili k libovolné dispozici. Takové principy vyšuměly za relativně krátkou dobu v Česku do ztracena (dnešní děcka už vlastně ani neví, co znamená získávat prostředky pouze a jen díky tomu, že už je máme, bez hnutí prstu). A že i přes tuto skutečnost si člověk NĚJAK MUSÍ (!!!) našetřit na vlastní důchod (přestože v črdeli třeba celoživotně pracoval), to sem tahat raději ani nebudu. Takže co uteklo v ČRdeli mně? Nevím, totiž v té době jsem byl v USA a vzpomínám si, že přestože tam podobné úročení vkladů fungovalo pro občana velmi motivačně (nechci zevšeobecňovat, ale u BankOne či LaSalle tomu tak bylo, to vím z vlastní zkušenosti), tak i přesto se už v tý době těm bankám neplatily žádný poplatky za transakce a podobné poplatky, tou dobou v Česku běžně označované coby BĚŽNÉ. A v tom neplacení poplatků jsem už tehdy ve Státech viděl samozřejmost – přece když hážu psovi kost, neptám se, jestli na ni má chuť. Poplatky tedy neexistovaly a úrok byl nějakých hezkých 8%, řekněme. Takže co mi uniká? Fakt mně v črdeli „cosi uteklo“, nebo jsem prostě „jen debil“? Anebo snad není kapitalista jako kapitalista a rozdíly jsou až tak markantní? Nebo musí věci uležet a dozrát? Což znamená, že třeba i v črdeli jednou bude možné daleko v duduocnosti prožívat podobné blaho a spravedlnost, jako člověk prožíval mimo tuto „oblast“ dávno v minulosti?
Takže jakým způsobem množí peníze obyvatelstva banky v Česku? Týká se globalizace i této oblasti? A kde jsou hranice takové globalizace?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? dudu před 1362 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Úroky v bankách vždy stěží pokryjí inflaci, to platilo vždy: v době, kdy byly vysoké (zmíněná 90. léta), tak byla také vysoká inflace (10% ročně jen to fiklo). Na důchod se nespoří na spořicím účtu, ale pomocí jiných produktů, především penzijních fondů. Ano, v tomto smyslu se situaci u nás srovnala se Západem.
Upravil/a: quentos
3Kdo udělil odpovědi palec? dudu, zjentek, PepasAvalonu
před 1362 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Především je třeba zdůraznit, že i peníze jsou zboží a také
u nich je cena /úrok/ určována poptávkou a nabídkou. Na tomto principu
podnikají především komerční banky. Jim, např. úložkami na běžných
účtech, půjčujeme svoje korunky de fakto zadarmo. Z hromady těchto
levných peněz pak část využívají /za patřičný úrok/ k poskytování
spotřebitelských a hlavně hypotečních úvěrů. Dalším zdrojem zisků
bank jsou např. poplatky z operací. Komerční banky s ČNB také obchodují
s penězi na viděnou přes tzv. pokladniční poukázky. A věz, že nejde
o žádné příštipkaření, protože se zde „točí“ opravdu velké
peníze.
Zhodnocování volných peněžních prostředků nad rámec inflace je dnes
složitější, než znalosti z vyšší dívčí, ale funguje a věz, že
téměř dokonale. Záleží na produktu a míře rizika, kterou jsi ochoten
akceptovat.
Např. v současné době nejlepší akciový fond společnosti Amundi CPR
Dosruptive-CZK dosáhl za 12 měsíců výnos 38,13 %! Stále ovšem platí,
že peníze dělají peníze a výstraha nedávat všechna svoje zlatá vejce do
jednoho košíku.
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Trochu jsem to nepochopil. Nejde mi dohromady otázka s tím textem…
Banky půjčují peníze a mají z toho úroky. To je ta nejzákladnější
činnost. Další příjmy mají ve všelijakých poplatcích a poskytování
služeb, mj. začaly dělat i pojištění. Jsou i investiční banky,
mající pak opět nějaké úroky z výdělků nebo poplatky za poskytnuté
služby. Hlavně taky investují s penězi, které si tam lidi ukládají
kvůli „spoření“ (což je velmi zanedbatelné, dokonce často ztrátové).
Na burzách a jinde.
Hodně vydělávají na poskytování malých úvěrů jako je revolvingový
úvěr nebo kontokorent. Taky hlavně na poskytování služeb a finančních
prostředků podnikatelům – na půjčkách právě pro ně vydělávají asi
nejvíc. Ale je plno větších i menších půjček, které si berou běžní
lidi, jako například hypotéky (dlouhodobé) nebo malé neúčelové půjčky
v hodnotě několika málo (desítek) tisíc. I tak s pořádným úrokem a
kratší dobou splatnosti.