Jak to, že tak vyspělá egyptská civilizace neznala oblouk či jiný druh stropu bez takového množství podpěr?

"Nejstarší klenby se vyskytují v Mezopotámii od 2. tisíciletí př. n. l., používaly se ale jen v malých rozměrech a pro podzemní stavby.

Egypťané oblouky používali výhradně u užitných budov, obvykle s šířkou oblouku 1–3 metry (např. sýpky z doby Ramese II., příslušníka 19. dynastie, které jsou součásti tzv. Ramesea v Thébách). Ve většině případů jich bylo vybudováno několik tak, že se byly vzájemně bočně opřeny o společnou zeď. Ve většině případů byly postaveny z cihel, jen vyjímečně z kamene. Tuto techniku ale nepoužívali u kamených chrámů, kde se namísto oblouků vždy používaly kamenné překlady (snad pro delší požadovanou životnost takových staveb). Řecké chrámy oblouky většinou nepoužívaly.ů Atd.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Oblouk_(ar­chitektura)

Klenba
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Klenba

"Římané se naučili oblouk od Etruscanů v Toskánsku a byli prvními lidmi na světě, kteří skutečně zjistili, jak je používat. Římané v první století př. Nl objevili, jak používat oblouky při stavbě mostů, akvaduktů a budov. Římský oblouk je z velké části zodpovědný za rozšíření infrastruktury v celé římské říši.

Možná víte o slavných římských silnicích a akvaduktů, které se křižovaly z Británie na Blízký východ. Bez oblouku by tyto stavby pravděpodobně nebyly možné. Římský oblouk se stal základním aspektem západní architektury a vytvořil nové systémy budování v celé Evropě."
https://study­.com/academy/les­son/the-roman-arch-definition-construction-history.html

Římská architektura a antika
http://vygosh.cz/de-rim.html

Oblouk přivedli k dokonalosti Římané, Egypťanům vzhledem k převážné stavbě pyramid – trojúhelníkové stavby, vyhovovlly svislé nosné konstsrukce. a pilíře – z různého materiálu
Egypťané již ovládali početní operace, využili znalosti z fyziky a mechaniky (kladkostroj).

Protože vše se vyvíjí pozvolna a postupně. I když je vývoj takřka dokončen a postupy optimální postupy existují a jsou popsány může trvat neméně dlouho než se prosadí a překonají existující návyky a zvyklosti.

Také už máme dnes technologii na to aby automobily dokázaly najet na dálnice, které by nemusely být betonové ale kolejové a tím při cestování na dlouhé vzdálenosti výrazně snížit valivý odpor, spotřebu benzínu, nutnost koncentrace řidiče, zvýšit rychlost a zlepšit aerodinamiku díky vzájemnému zaklínění automobilů do souvislé dlouhé soupravy putující stejným směrem rozrážející vzduch jen na svém čele. To vše by šlo, bylo by to výhodnější, i takové kolejové dálnice by zřejmě byly levnější, přesto to tak nemáme a málo který řidič dnes pomyslí na to, že by to jednou mohlo být možné. …

zkrátka někdy nestačí jen mít nápad, od první myšlenky k masovému praktickému prosazení vede cesta dlouhá klidně stovky let …

Upravil/a: anonym

Hele – Egypťané oblouk znali. A že ho moc nepoužívali? No podívej se třeba na nás. Známe oblouk celé věky a přesto je naprostá většina dveří ve tvaru obdélníku, JAK JE TO MOŽNÉ? ;) :D :D