Na pozdrav slyší hůře protože jsou staří. Sluch už nekterým neslouží jako dřív. Najdou se ale i vyjímky. Znám devadesátiletého pardála co má sluch v naprostém pořádku.
0 Nominace Nahlásit |
Někteří neslyší,
jiní nevnímají…
někdo nereaguje na pozdravy neznámých lidí.
Mezi lidmi, bez rozdílu věku je pár „nevychovanců“,
prudičů, vidláků.
0 Nominace Nahlásit |
Jirko, ty nevis, ze vekem se lidsky organismus opotrebovava?
Stejne tak jako zrak nebo jine organy, se opotebuje i sluch!
Ale to vi i zaci 1. tridy, ze babicka spatne slysi a na cteni si musi vzit
bryle!
Nektere tvoje otazky skutecne prekvapi!!
0 Nominace Nahlásit |
Zřejmě se jim zhoršil sluch. Neni to nic nezvyklého. Většina starších hůře slyší.
0 Nominace Nahlásit |
Stárnutí může mít vliv na mnoho aspektů našeho zdraví, včetně našeho sluchu. Pokles sluchu je poměrně běžný u starších lidí a je známý jako presbyakusie. To může způsobit, že je pro ně těžší slyšet určité frekvence zvuku, včetně lidských hlasů.
Nicméně, důležité je si uvědomit, že pokud někdo nereaguje na pozdrav, nemusí to nutně znamenat, že má problémy se sluchem. Je možné, že je zaneprázdněný, rozptýlený nebo že jednoduše neslyšel. Příště když pozdravíte někoho, kdo je starší, zvažte možnost mluvit o něco hlasitěji a jasněji, pokud se domníváte, že by mohl mít potíže se sluchem.
0 Nominace Nahlásit |
A to, zase, nevíš, že se sluch věkem opotrebovává, tedy zhoršuje? Stejně jako zrak, například? 🙄
Je něco, co víš? Nebo se budeš prát úplně na každou banalitu? 🙄🤦♀️
0 Nominace Nahlásit |
Jiříku, něco pro Tebe:
„Takže jak se má vlastně správně zdravit? Zaprvé: na pracovišti by
měli jako první zdravit podřízení šéfa, bez ohledu na věk a pohlaví.
V** ostatních případech vždy zdraví muž ženu. A pokud jde o dva lidi
stejného pohlaví, pak samozřejmě vždycky mladší zdraví
staršího**“
https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/pravidla-zdraveni-v-praci.A130703_1947603_podnikani_zuk
Hele Juro pokud mají sluchátka přímo v boltci některé mají barvu těla dají se lehko přehlédnout a poslouchají Hip Hop nebo ruskou Suliku tak se nediv.
Jirka F: Já se se na tebe nezlobím, jenom chci říct, že třeba nevědí (nerozumí) co říkáš, tedy že je zdravíš a tudíž neodpovídají. To je na delší diskuzi. Teď musím frčet pryč (za jedním téměř neslyšícím). Ještě se k tomu večer v diskuzi vrátím, neboť k tomu mám velmi co říct.
Tak jsem konečně dorazil domů, navečeřel se a pustím se do toho.
Mám jednu zkušenost z mládí, kdy jistý starší skoro soused nám dětem
vracejícím se ze školy domů a jdoucím kolem jeho domku, nedával šanci
k pozdravu. Točil se k nám zády a předstíral nějakou činnost.
Například jakoby sbíral něco na dvorku, přičemž na nás vystrčil
pozadí, eventuálně odklusal od plotu do větší vzdálenosti, aby se vyhnul
kontaktu. Časem jsem zjistil, že nebyl schopen rozlišit, zda jsme ho, my
uličníci, zdravili, nebo pokřikovali vzájemně na sebe. Bylo mu trapně při
představě, že by odpovídal dětem na pozdrav, který nebyl vysloven a
vystavil se tak event. posměchu. Proto to řešil takto. My jsme to tehdy brali
jako určitou neslušnost z jeho strany, ale později jsem se dovtípil.
Jinak, jak již zde bylo řečeno, též může jít o duševní rozpoložení
a nesoustředěnost, kdy myšlenky se toulají bůhví kde, atp. Nemusí jít
vždycky o úmysl. Ovšem pokud má s tebou nějaké špatné zkušenosti,
třeba mu chodíš na jablka či mu nějak jinak škodíš, nemůžeš čekat,
že ti bude odpovídat na pozdrav a smát se na tebe. Někdy stačí, že se
s ním pohádají tvoji rodiče a vzájemné nedobré vztahy se pak promítnou
i do toho zdravení.
Ale teď k tomu sluchu: To, že se časem zhoršuje, není třeba zmiňovat, to
je známá věc. Spíš jde o to, jak se to projevuje. V literatuře se
dozvíš, že rozsah kmitočtů, v němž je lidský sluch schopen vnímat zvuk
leži v mezích od několika desítek Hz do cca 20 kHz. Já jsem sice nikdy
nepotkal nikoho, kdo by těch 20 kHz slyšel, ale asi takoví jedinci
existují. Já jsem v 15 letech bezpečně slyšel pískání pocházející
z TVP 15 625 Hz (řádkový rozklad).
Průšvih je, že s věkem se dost razantně snižuje horní mezní kmitočet,
což má vliv na srozumitelnost slov. Do snížení horní mezní frekvence na
cca 6 kHz nepociťuješ absenci výšek celkem nijak. Pro dostačující
srozumitelnost mluveného slova stačí rozsah asi od 500 Hz do 3 200 Hz, ne
ovšem pro kvalitní poslech hudby. Problémy nastávají, pokud se horní
mezní frekvence začne snižovat pod 3 kHz. To začíná problém
s rozlišováním některých hlásek, zejména některých sykavek (ž, š),
později hlásky p, b a tak nějak to narůstá. Mozek si pak dosazuje sám co
uzná za vhodné. Zkus nějakému „polohluchoňovi“ říct „Pozbor“
místo „Bospor“, nebo „buperta“ místo „puberta“, event.
„žašek“ místo šašek. Takových chytáků je víc.
Každý z nás má určité jedinečné frekvenční spektrum řeči a proto
někomu můžeš celkem dobře rozumět a jinému nikoliv, Toto spektrum se
skládá z fůry kmitočtů (jednoduše řečeno), z nichž právě ty vysoké
rozhodují o srozumitelnosti slabik, slov. K podrobnějšímu pochopení je
třeba vědět něco harmonické analýze, křivkách slyšitelnosti atd., ale
do toho nechci zabíhat a psát tady skripta.
Takže kromě „celkového hluchnutí“ (na všech kmitočtech) se tohoto
průšvihu účastní zejména omezení slyšitelnosti vysokých tónů.
Tomu se nevyhneš, pouze to můžeš oddálit. Proto se nevystavuj zbytečnému
hluku, žádné špunty do uší a hlasitost na plný ceres a pod.
Drap | 1728 | |
marci1 | 1095 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
zjentek | 730 | |
ivzez | 715 | |
iceT | 692 | |
led | 624 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |