Jak to že staří lidé hůře slyší na pozdrav?

Jiříku, něco pro Tebe:
„Takže jak se má vlastně správně zdravit? Zaprvé: na pracovišti by měli jako první zdravit podřízení šéfa, bez ohledu na věk a pohlaví. V** ostatních případech vždy zdraví muž ženu. A pokud jde o dva lidi stejného pohlaví, pak samozřejmě vždycky mladší zdraví staršího**“
https://www.id­nes.cz/finance/pra­ce-a-podnikani/pravidla-zdraveni-v-praci.A130703_194­7603_podnikani_zuk

Cappuccino: Ale tak mohl na druhou stranu pozdravit on mně.

Jirko,
to snad nemyslíš vážně!!!

Promiňte da ny nedávno jsem se vrátil s psychiatrie tak jsem takový roztěkaný.

Hele Juro pokud mají sluchátka přímo v boltci některé mají barvu těla dají se lehko přehlédnout a poslouchají Hip Hop nebo ruskou Suliku tak se nediv.

Orwell: Já se jim nevysmívám jenom reaguji na problémy s pozdravem.

Jirka F: Já se se na tebe nezlobím, jenom chci říct, že třeba nevědí (nerozumí) co říkáš, tedy že je zdravíš a tudíž neodpovídají. To je na delší diskuzi. Teď musím frčet pryč (za jedním téměř neslyšícím). Ještě se k tomu večer v diskuzi vrátím, neboť k tomu mám velmi co říct.

Už se těším 👍

Tak jsem konečně dorazil domů, navečeřel se a pustím se do toho.
Mám jednu zkušenost z mládí, kdy jistý starší skoro soused nám dětem vracejícím se ze školy domů a jdoucím kolem jeho domku, nedával šanci k pozdravu. Točil se k nám zády a předstíral nějakou činnost. Například jakoby sbíral něco na dvorku, přičemž na nás vystrčil pozadí, eventuálně odklusal od plotu do větší vzdálenosti, aby se vyhnul kontaktu. Časem jsem zjistil, že nebyl schopen rozlišit, zda jsme ho, my uličníci, zdravili, nebo pokřikovali vzájemně na sebe. Bylo mu trapně při představě, že by odpovídal dětem na pozdrav, který nebyl vysloven a vystavil se tak event. posměchu. Proto to řešil takto. My jsme to tehdy brali jako určitou neslušnost z jeho strany, ale později jsem se dovtípil.
Jinak, jak již zde bylo řečeno, též může jít o duševní rozpoložení a nesoustředěnost, kdy myšlenky se toulají bůhví kde, atp. Nemusí jít vždycky o úmysl. Ovšem pokud má s tebou nějaké špatné zkušenosti, třeba mu chodíš na jablka či mu nějak jinak škodíš, nemůžeš čekat, že ti bude odpovídat na pozdrav a smát se na tebe. Někdy stačí, že se s ním pohádají tvoji rodiče a vzájemné nedobré vztahy se pak promítnou i do toho zdravení.
Ale teď k tomu sluchu: To, že se časem zhoršuje, není třeba zmiňovat, to je známá věc. Spíš jde o to, jak se to projevuje. V literatuře se dozvíš, že rozsah kmitočtů, v němž je lidský sluch schopen vnímat zvuk leži v mezích od několika desítek Hz do cca 20 kHz. Já jsem sice nikdy nepotkal nikoho, kdo by těch 20 kHz slyšel, ale asi takoví jedinci existují. Já jsem v 15 letech bezpečně slyšel pískání pocházející z TVP 15 625 Hz (řádkový rozklad).
Průšvih je, že s věkem se dost razantně snižuje horní mezní kmitočet, což má vliv na srozumitelnost slov. Do snížení horní mezní frekvence na cca 6 kHz nepociťuješ absenci výšek celkem nijak. Pro dostačující srozumitelnost mluveného slova stačí rozsah asi od 500 Hz do 3 200 Hz, ne ovšem pro kvalitní poslech hudby. Problémy nastávají, pokud se horní mezní frekvence začne snižovat pod 3 kHz. To začíná problém s rozlišováním některých hlásek, zejména některých sykavek (ž, š), později hlásky p, b a tak nějak to narůstá. Mozek si pak dosazuje sám co uzná za vhodné. Zkus nějakému „polohluchoňovi“ říct „Pozbor“ místo „Bospor“, nebo „buperta“ místo „puberta“, event. „žašek“ místo šašek. Takových chytáků je víc.
Každý z nás má určité jedinečné frekvenční spektrum řeči a proto někomu můžeš celkem dobře rozumět a jinému nikoliv, Toto spektrum se skládá z fůry kmitočtů (jednoduše řečeno), z nichž právě ty vysoké rozhodují o srozumitelnosti slabik, slov. K podrobnějšímu pochopení je třeba vědět něco harmonické analýze, křivkách slyšitelnosti atd., ale do toho nechci zabíhat a psát tady skripta.
Takže kromě „celkového hluchnutí“ (na všech kmitočtech) se tohoto průšvihu účastní zejména omezení slyšitelnosti vysokých tónů.
Tomu se nevyhneš, pouze to můžeš oddálit. Proto se nevystavuj zbytečnému hluku, žádné špunty do uší a hlasitost na plný ceres a pod.