Přidávám obrázky popisující princip fungovaní oka, každý trochu jinak. Ze školy vím že by se měli paprsky setkat přesně na sítnici, jinak dochází k optickým vadám. Zároveň ale údajně na sítnici dopadá obraz zrcadlově otočený. Jak je to tedy možné když se paprsky v ideálním případě kříží až na sítnici? A pokud by se křížily před sítnicí (krátkozrakost) neměl by se obraz otočit ještě jednou?
Oba dva obrázky v jednom článku: https://www.dalekohledy-mikroskopy.cz/advisor/levne-kvalitni-lupy-jak-funguji-lupy-zvetseni-lupy-lidske-oko-dioptrie
--
Vložte jiný odkaz, protože u uvedeného zdroje je napsané
„Jakékoli kopírování i jen částí obsahu bez písemného svolení je v rozporu s autorskými právy.“
Zajímavá 0 před 2224 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Tyto obrázky ukazují konstrukci ostrosti, nikoli obrazu jako celku.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Otazník123 Nahlásit |
Obraz na sítnici nedopadá zrcadlově převrácený, ale otočený o 180°. Ta čočka za to nemůže!!! (klumprte!). Ty přiložené obrázky nejsou o tom, zda obraz bude převrácený nebo ne, ale o tom, zda obraz bude zaostřený, nebo ne. Za převrácení obrazu může princip dírkové komory (camera obscura – temná komora) kde rovný paprsek procházející dírkou zkrátka putuje rovně. Takže paprsek shora (třeba slunce) za dírkou pokračuje dolů, paprsek zleva pokračuje vpravo. Čočka na tom nic nezmění. Čočka je tam naprosto z jiného důvodu. Pro běžné rozměry dírkové komory platí, že čím je menší dírka, tím je obraz ostřejší. Bohužel také platí, že čím je dírka menší, tím míň projde světla a obraz je tedy čím dál tmavší. Čočka dovolí aby i při větším rozměru dírky a tím větším množství procházejícího světla byl obraz ostrý. Bohužel čočka dovolí správné zaostření jen pro obrazy předmětu nacházejících se v určité vzdálenosti. To jak dobře budou zaostřeny předměty v jiných vzdálenostech je pak dáno opět velikostí dírky (u oka zorničky). Proto také krátkozrací/dalekozrací vidí (pokud jsou bez bez brýlí) lépe za silnějšího osvětlení – silnější osvětlení dovolí zmenšit zorničku a menší zornička dovolí ostřejší obraz i pro předměty na které oko zaostřit nedokáže. U foťáků se tomu říká hloubka ostrosti a využívá se toho úmyslně třeba u fotografií, kde je nějaký předmět v detailu dokonale zaostřen, zatímco pozadí je rozostřené aby neodvádělo pozornost.
Shrnutí: za obrácení obrazu v dírkové komoře (oko, foťák) může promítání přes dírku (zorničku,clonu). Za správné zaostření může čočka (oční čočka, oční čočka a korekční brýlová čočka, objektiv)
0 Nominace Nahlásit |
Je to převrácené, to je pravda. A představ si, že většina z nás má v hlavě mozek, který to automaticky (bez našeho vědomí) vnímá otočeně, takže „vidíme“ podlahu dole
3Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, klumprt, Otazník123
před 2237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
I z obrázku je patrno, že čočka v oku je spojka. Sklo v lupě je taky spojka. Jestli máš doma lupu, tak můžeš udělat pokus, jak dopadá obraz okna v místnosti na protější stěnu. Taky obráceně
Doplnění:
Tímto uznávám odpověď Dochyho za správnější, než svoji vlastní. Tentokrát jsem zřejmě šlápl poněkud vedle.
Upravil/a: klumprt
2Kdo udělil odpovědi palec? orwell, Otazník123
před 2237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dochy, jen dodatek, není pravda, že čím menší dírka, tím ostřejší obraz. A to kvůli ohybu světla kolem hrany dírky. Takže dírkové komory se počítají tak, aby ostrost kvůli velikosti dírky a rozmazání díky difrakci byly tak nějak v rovnováze.
Máš pravdu, to jsem měl mít pokryto v „Pro běžné rozměry dírkové komory platí, že čím je menší dírka,“ – mělo být něco ve smyslu „pro běžné rozměry dírek“…
Omlouvám se, to jsem ve své zaslepenosti neviděl. :)
Nějaké experimenty mám za sebou, takže když se řeklo dírka, tak jsem si
automaticky představil ty malé 1mm a méně. Větší jsem ostudně vynechal.
:)
https://goo.gl/photos/56zJnHS5HYcJDpsw9
Blbě jsem to napsal… Takže „zaslepený“ v té části odpovědi může být naprosto každý ☹ To je když člověk píše ve dvě ráno po tom co se probudí… a před tím než jde spát 😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2634 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |