Avatar uživatele
Kryšpín

Jak to před sto lety zvládli českoslovenští politici?

Koruna měla v poválečné Evropě silný zvuk. Po válce byla bída a republika se silně zadlužila, ale za pět let v roce 1925 byl rozpočet v přebytku a z role zadlužených jsme již pujčovali jiným. Za devět let v roce 1929 byla již hodnota koruny vázána se zlatem v poměru jedna koruna za 44 miligr. zlata, jenž odpovídá 43 korun v roce 2018 za jednu v té době a na př. v roce 1920 bylo v Československu pouze 3300 osobních a nákl.aut, nejvíce byla doprava koňmi a železnicí.

Nechápu po hedvábném sametu a bojovném řinčení dozickými klíči, kdy je dostatek automobilů, daleko lepších silnic, kamionů, žel. dopravy, potravin, moderní technologie, včetně služebníků počítačů a hlavně dostatek mužské populace / což po válce bylo slabší / jsme zadluženi přes 1,5 bilionů a koruna se mátoží někde dosti vzadu.

Zdroj, vývoj hospodářství v Československu po první světové válce.

Upravil/a: annas

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Anikitos před 2181 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Po Velké válce jsme měli tu výhodu, že jsme byli nejprůmyslovější zemí bývaleho Rakouska-Uherska a současně jedna z nejprůmyslo­vějších zemí světa vůbec. Po sametovce jsme už tak výhodnou startovní pozici zdaleka neměli. To ti nestačí, že jsme se dostali z úrovně rozvojových zemí na 85% HDP na hlavu v rámci EU? A z postokomu­nistických zemí jsme suveréně na špici?

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Anikitos

Dobrý průmysl a obchod (hlavně mezinárodní), který ČSR zůstal z Monarchie, takže ždímala z R-U (kdy jsme byli v samém centru dění) a navazovala a trochu i rozšiřoval staré podniky i ekonomiku; což bylo tak trochu i na úkor některých jiných nástupnických stá­tů.

Hned ta Československá měnová reforma z roku 1919 (Aloise Rašína) nám „vylepšila“ měnu.

Upravil/a: Anikitos

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek