Jak to bylo s prokazováním totožnosti třeba ještě ve středověku?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Je zajímavé, že už ve středověku exstovaly pasy. Protože i šlechtici cestovali.

"Cestovní pasy představují jeden z druhů dokladů, které svému držiteli slouží k prokázání totožnosti (dříve pomocí svědků), což v dějinách vyžadovala každá společnost. Právě cestovní pasy patří k historicky nejstarším a nejrozšířenějším dokladům na světě. První zmínky můžeme zaznamentat již v období 5. století př. n. l. v oblastech Středního východu na území tehdejší Perské říše.

V období středověku však začíná význam cestovních pasů narůstat na významu, a to především v zemích Západní Evropy například ve Velké Británii, kdy cestovní pas svému držiteli sloužil jako doklad k překračování hranic, či vstupu do přístavů."

https://www.brno­.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-tajemnika/odbor-spravnich-cinnosti/potrebuji-si-vyridit/cestovni-doklady/z-historie-cestovnich-dokladu/

V době feudalismu se lidé zdržovali na svém panství, snad jen výjimečně jako tzv. krajánci se objevovali jinde. Právě v této době vznikala i nářečí.

Lidé se znali, rozlišovali se křestním jménem. Když nestačilo, tak se přidávalo jméno matky, nebo otce, případně nějaký výrazný znak,

Např.
Vít – Majdalena jmenovaného matka.
Jan jinak řečený Janoušek, šenkýř
Jan jinak Jíša, kovář atd.

Na vesnici to stačilo. Později když vznikala města označovali se jedinci povoláním, podle otce , domovního znamení , duševních vlastností atd. Některá příjmí zesměšňovala, ale nebyla považovaná za urážky.

Podle Dobroslavy Modlanové Naše příjmení

Později se tato přízviska uzákonila. O tom víc v otázce na původ příjmení.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vlastne-zacala-vznikat-prijmeni

Samozřejmě u šlechticů šlo o pojmenování podle roddokmenů, erbů či místa sídla.

Upravil/a: annas

No, co se týkalo šlechty, tak k dobrým způsobům patřila znalost ostatních – včetně rodokmenů, erbovních znaků atd. Tudíž i když jsi dotyčnou osobu neznal, tak už z dálky dle erbu jsi poznal dokonce o koho konkrétně jde.

Pokud jde ovšem o delší vzdálenosti – např. český rytíř v Itálii, tak ano, tohle stačilo. Nicméně – rytíř měl zbroj, válečného koně (moc drahé záležitosti), znal etiketu (později uměl i číst a psát), od mládí se cvičil k boji – tyhle věci byly pro obyčejného člověka nedostupné, takže nebylo snadné se vydávat za šlechtice, pokud jsi tak nebyl od mládí vychován.

A „obyčejná lůza“ nic neznamenala, nikoho nezajímala, tudíž tam to bylo přesně tak, jak píšeš. :)

Dříve platilo víc než dnes: Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka.
Lze se domnívat, že postavení třída či úroveň každého jedince bylo důležitější než jeho jméno.

Upravil/a: hapiky

Tak myslím, že nějaké ty kresby a malby hledaných osob asi existovaly… Ale o nějakém eqivalentu ID card… o ničem mi není nic známo… Ale musím připustit, že o historii téhle oblasti společnosti mi vůbec toho je dost málo známo… Jen vycházím z možností a poznání, jaké tenkrát lidé asitak mohli mít. Jen mě napadá, že někteří významější lidé ze mohli prokazovat pečetěmi vlastníků panství a to samo o sobě pak bylo bráno tak, že kontrolovaný prostě nelže…

Upravil/a: Edison