Avatar uživatele
Michal Kole

Jak šlo v atomovém krytu či bunkru poslochat rádio, když byl několik metrů pod zemí a navíc pod betónem a ocelí ?

Vysílače KV, VKV nejsou konstruovány na takovéto překážky.

To byla někde nad krytem anténa s kabelem a v krytu zesilovač ?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? arygnoc, Emefej před 4174 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
beer

Zcela jednoduše – velké kryty obsahovaly i celé antenní systémy nad zemí a do krytů byly vedeny jejich svody. Nebyl proto problém přijímat i vysílat na všech přidělených radiových pásmech. Navíc byly vybaveny jak telefonními linkami, tak DR (rozhlas po drátě). Rozsah vybavenosti spojovacími prostředky byl pak dán velikostí a kategorií krytu.
Zkušenost – sloužil jsem tam ))
Doplňuji:
Pikantní na tom bylo, že tenkrát se ale nikdo nepozastavoval nad účinky EMI (elektromagnetický impuls)..tedy tím, co způsobí na všech drátových vedeních ))

Upravil/a: beer

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
honza19hk

dříve byl v těchto objektech tzv rozhlas po drátě. tzn že anténa byla někde na povrchu a dolů to šlo kabelem. A nebylo to jen rádio ale i vysílačky pro dorozumívání vojska.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Emefej

Nevím jak to bylo řešeno v krytech CO, ale ve vojenských objektech bylo spojení zajištěno několika nezávislými kabelovými linkami. Kabel byl uložen ve výkopu v pískovém loži a byl položen ve volných smyčkách, aby se eliminovalo jeho porušení otřesy půdy při zásahu. Nad tím byla položena měděná stínící síť a nad ní betonové desky, hahoře zemina. Bezdrátové spojení využívalo mechanicky ovládanou teleskpickou anténu, která se vysunovala až po úderu. Venku byly umístěny další přístroje ke zjišťování venkovních podmínek (teplota, radiace).

Předválečné objekty využívaly ke komunikaci také tzv. zemní telegraf.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
autacek

Jo, je to (skoro) přesně jak píšeš. Ovšem o tom, jestli by to v praxi fungovalo, se ale dá úspěšne pohybovat, protože tlaková vlna by anténu patrně asi vzala sebou (dle vzdálenosti od epicentra výbuchu). Když jsem viděl některé ty kryty po letech, vyvolalo mi to lehce křečovitý úsměv na tváři.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mapel

Žádný rozhlas po drátě v krytech neby a není. To jen v domácnostech pamětníci pamatují.

Fugovalo to následovně. Na povrchu byl KV vysílač spojený s retranslační stanicí. Z místa velení jde kabel na nejbližší stanici VKV velení, která se spojí s retranslační stanicí VKV umístěnou na KV stanici a ta dle ionosférických map provedene spojení s další KV stanicí, kde se signál převede na VKV retranslační stanici a ta odešle informaci na VKV stanici podřízeného velení a z ní kabelem do krytu. KV stanice jsou pohyblivé a mění své stanoviště dle připraveného plánu, aby se nepříteli zneožnilo jí zničit. Proto musí být bezdrátově spojena s místem velení.

Na výstupu VKV stanice pro linku jsou pak linkové zesilovače.

Pokud by došlo k jadernému útoku, tak je potom jakékoliv spojení zbytečné, ale s tímto útokem se počítá jako s poslední možností, protože pak ani nepřítel nemůže na toto území.
Doplňuji:
beer se na celou věc dívá z hlediska obsluhy a s účinky EMI se počítalo. Také osobní zkušenost – 10 let jsem ty systémy jako technický specialista opravoval a udržoval v provozuschop­nosti.

Upravil/a: Mapel

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
beer

honza19hk: rozhlas podrátě se jmenoval takto proto, poněvadž signál byl šířen výlučně prostřednictvím drátů – po drátě )) Tedy nikde žádná anténa..

před 4174 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek