Různě podle toho o co jde. Někdy to má jednoduché a racionální
vysvětlení, nemoc, fake (některá videa), přeludy (typu fata morgana),
halucinace (a třeba i davové, psychóza), klamání vlastního mozku (ne hned
halucinace, ale když si mozek něco „přepisuje“, aby to lépe pochopil
nebo přijal – jako vzpomínky atd). Skutečné nadpřirozené jevy mají
taky mnoho teorií a hypotéz. Stačí připustit, že existuje duše nebo něco
víc než fyzický svět, tak jak ho (doposud) známe. Naše znalosti jsou
vůbec docela omezené. Vždyť jsme téměř na samém počátku civilizace a
objevování… ani nevíme, co ještě všechno může být, co jak funguje
nebo proč.
Nevysvětlitelných jevů, událostí, záhad je nesopčet. Vysvětlovat se
dají různě, ale nejde nic říct s jistotou nebo to (vědecky) potvrdit.
Proto jsou nevysvětlitelné. ;)
0 Nominace Nahlásit |
Mám stejný názor jako Filip, tedy jen v té první části, je to
snadné. Část jsou posedlí, část jsou duševně nemocní a část jsou
duchovně nemocní (zotročeni svými náklonnostmi) . Horší už ale je, to
rozlišit a vyřešit. Dokonce ani samotný postižený člověk to často
těžko určí. Prioritou podsvětí v moderní době totiž je zůstat
neodhalen. A jelikož skrytí duchovního světa je i záměr Boží, těžko
můžeš čekat důkazy. Přesto spousta svědků, postižených a exorcistů
ví své. Přitom posedlost nemusí být jen o nemoci. Trpí tím
pravděpodobně i řada lidí s mimořádnými schopnostmi. Jeden můj soused
si třeba pozval proutkaře na hledání vody. Toto hledání zřejmě funguje
na čistě fyzikálních principech, ale u některých proutkařů je to jinak.
Takže soused jel autem pro proutkaře a když už se blížili k naší
vesnici, tak mu ten proutkař začal vyprávět, že už tam měl před ním
proutkaře dva, a kde a jak hluboko kopali a marně. Jak by to mohl vědět.
Nebo jiný můj kamarád měl také docela mimořádné schopnosti. Např. mu
ukázali nějakou starou sošku a on pomocí virgule řekl, kde ji našli a ve
kterém roce byla vyrobena. Jenže potom byl na nějakém větším
křesťanském setkání, konferenci. Hostem tam byl i kněz, který provedl
hromadný exorcismus. Řekl, že je v sále několik posedlých lidí, a že
kdo si přeje být osvobozen může to být. Ten můj přítel při tom náhle
pocítil, že ho někdo opouští a pozbyl své schopnosti. Jasně při tom
poznal, že to nebyly jeho schopnosti, ale někoho jiného. Tím nechci tvrdit,
že všichni takto obdaření léčitelé a lidé jsou posedlí, pouze to, že
je to neznámé území a chůze po tenkém ledě.
Co se pouhého zjevení duchů týče, také to mohou být jen halucinace,
nemoc, fantasie, autosugesce… Tedy kromě těch vizí skutečných. Myslím,
že to, s čím si duchaři a lidé zahrávají, jsou snad vesměs špatní
duchové. Bez ohledu na to, za jak ušlechtilé duše nebo i anděly se mohou
vydávat. Zjevení pravých duší nelze myslím vyvolat na povel při seanci.
To je jen vzácně na základě Božího svolení. Kdy např. lidem často se
modlícím za duše v očistci jejich předkové přijdou poděkovat. Stalo se
to mé mámě a dalším lidem, kteří určitě netrpěli duševní
poruchou.
0 Nominace Nahlásit |
Vysvětluji si je nedostatečným školským/vědeckým poznáním/osnovami a tedy zoufale omezeným vzděláváním. neschopností, neochotou a potažmo nemožností systému učit se novému. 🙏 Haré Krišna
0 Nominace Nahlásit |
🙄🤦♀️
Co je na „posedlosti démonem“ těžce vysvětlitelného, nebo nevysvětlitelného?
Stav, který považují ty rozličné domněnkové kulty za „posedlost démonem“ je způsoben oddělení části ega do nevědomí, medikamentosně je neovlivnitelný, realisuje se tzv. zážitkovou psychotherapií (protože klasická psychotherapie na něj nedosáhne). Najdeš to v každých „lepších“ psychologických skriptech, je to už poměrně stará věc, známá cca 8–10 roků. Jenom, samozřejmě, česky o tom moc není, u nás se tomu věnuje pár psychologů.
To, že Ty jsi nevzdělanec neznamená, že to je nevysvětlitelné, nebo těžce vysvětlitelné.
A tak je to skoro se vším. Domněnky, lidská hloupost, lenost. 🤷♀️
0
před 625 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Eksot: U rakoviny taky špekuluješ, jestli není způsobena posedlostí, obsedlostí, duchovní či duševní poruchou, nemocí či úchylkou? V této rovině je to, totiž, naprosto stejně možné. Dokonce je možný jistý předpoklad, že rakovinu léčíme špatně – trošku to připomíná therapii u dýmějového moru – ten také moroví lékaři „léčili“ tak, že rozřezávali nemocným vředy, čímž jim spíše škodili. Ale dělali to, co uměli, s nejlepším vědomím a svědomím, snažili se pacientům pomoci.
Všichni ti svatí parasiti, a je dokonale nepodstatné, jestli je to katholický exorcista, pravoslavný exorcista, nebo třeba keltský šaman, nemají ani psychologické vzdělání, ani nejsou lékaři, ne tak psychiatři. To je první věc. Aniž bych chtěl komukoli brát jeho víru, to je úplně jiná věc, tak víra jednotlivce má své margo – právo druhého jednotlivce, jakož i nezbytný oprávněný zájem celku. A jak s oprávněnými zájmy exorcisovaného jednotlivce, tak s oprávněným nezbytným zájmem celku (společnosti) tohoto pacienta s hlavou chránit, se dostává výkon víry exorcistovy do přímého rozporu.
On i ten „výkon“ té zážitkové therapie velmi silně připomíná „stavy“ při exorcismu – klienti se pomočí, pozvrací, „hovoří v jazycích“, změněným hlasem atp. A? To může šokovat někoho, kdo se v psychologii a vůbec v tom, jak po psychické stránce člověk funguje (ona to není jenom psychologie), dostatečně neorientuje.
V každém jednotlivci na světě, přirozeně pokud není nějak silně dementní, nebo něco podobného – tam nevíme, se skrývá neskutečný potenciál, který může využít ten jednotlivec sám, neboli sám si na to přijít, nebo v rámci nějakého zneužití, individuálního, davového, různého. Je to to známé „když nemůžeš, přidej!“ My už dneska dokážeme, vcelku bezrozporně, vysvětlit jak tzv. posedlost či obsedlost, tak různé to „zamoření démony“, „duchařiny“ atp.
Samozřejmě, že to racionální vysvětlení nebude nikdy racionální pro lidi víry. Člověk buďto touží po poznání, nebo touží po víře – sám jsem si v životě ověřil, že nic mezi tím neexistuje! Ve chvíli, kdy člověk začne toužit po víře, tak ho, vlastně, poznání děsí – mohlo by mu zbořit „já“ vystavěné z domněnek. A neuvědomuje si to, tuto svou irracionalitu, ne až tak. Takže, můžeš projít Amityville – „kriminalisticky“ – krok po kroku. Můžeš udělat psychologickou profilaci těch údajných obětí. Člověku, který věří, to k ničemu nebude.
Jsou na světě, samozřejmě, úkazy, jejichž příčinu neznáme. Ale všecky se jeví spíše jako nějaké přírodní jevy, nebo, co já vím, jako „chyba v Matrixu“, most mezi naší a nějakou jinou dimensí – možností je spousta. Ale nejeví se jako něco duchovního. To ne.
Já jsem se, svého času, těmi různými „duchařskými“ příběhy docela prohrabal. Neznám ani jednu „posedlou“ rodinu, která by byla zcela bez víry. Nechci napsat atheistická, arciť se to pod to také subsumuje, protože atheismus je široký pojem, pro toto, ne, bez víry, prostě minus víra. Nepoznal. Jistě, samozřejmě, takových lidí je na světě minimum, to je taky pravda, ale o něčem to vypovídá.
Třeba zrovna v tom Amityville, tedy podle těch jejich výpovědí, ta obsedlost začala tak, že ti „duchové“, nebo „démoni“, byli s tou rodinou „kamarádi“, hladili ty děti po hlavě, po končetinách atp., a všichni s tím byli úplně ok. Tak se poněkud nediv, že když několik tejdnů, měsíců se jim – údajně – něco podobného děje, a oni jsou s tím úplně v klidu, že poněkud pochybuji minimálně o jejich racionalitě, ne tak o jejich psychickém zdraví! 🤷♀️😅
Víš co, to není věc nějakého odporu vůči tomu, to je jenom strohá racionalita – prokazují se existující skutečnosti, nikoli neexistující, a já žádné důkazy, nebo alespoň přesvědčivé indicie, jež by tvořily ucelený kruh alespoň možného, v tomto směru nevidím.
To je tak celý příběh, jako.
Filip, vidím, že jsi silně věřící. Jako buldozer, který potírá
logiku a fakta, jen aby si uhájil své. To se tak bojíš? Věřící se faktů
a vědy nebojí. Ačkoliv to často nahlodává pomyslné pilíře, na kterých
se snaží držet. Ale k čemu by byly takové pilíře, kdyby náhodou byly
mylné? Tak věřící je nucen věci nechávat otevřené a jen přikládat
zrnka na tu či onu stranu vah. Je to jako s láskou. Polopatě to znázorňuje
kreslený vtip, jak spolu sedí dva stařičcí manželé na lavičce. Ona se ho
ptá, jestli ji miluje a on říká: „Řekl jsem ti to jednou před svatbou.
Kdyby se něco změnilo, dám ti vědět.“
U víry člověk může být pod vahou zrnek faktů silněji nakloněn na tu
či onu stranu, i já to tak v hlavních věcech mám. Když Kristus mluvil
o daru pokoje, nemínil tím naprostý klid. Pokud tedy hodnotím tvoji víru
analogicky jako svou, tak když přijde taková bezpečná jistota, zjevně se
někde stala chyba.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |