Ale jo, vstávám v pohodě a pokud vidím z okna sluníčko, je mi veselejší.
To, že se mi nechtělo vstávat, už uplynulo snad 40 let.

Už se vstává vesele.Konečně důchod!!! a tak mohu spát jak dlouho chci, ale stejně už bývám okolo šesté vzhůru.
A v létě jsem stejně i o víkendu vstával v šest, v půl sedmé, protože nám slunce svítí do ložnice a to jsem si říkal, je škoda ležet v posteli když tak hezky svítí.

Už od 5ti ráno a vstává se mi krásně, zvyk je železná košile. 🙂

Mizerně, jako vždycky.
Ať vstávám kdykoliv, probudím se tak okolo deváté.
BTW: Jednou jsem zkusil použít program na monitorování spánku. Ten napočítal za 5 dnů 13 hodin spánkového dluhu…

Upravil/a: dubraro

… většinou vstávám na „desiatu“ , takže dobře, horší je, když někdy musim vstávat dřív, to je mi pak ouvej …

Vstává se mi docela dobře. Probouzím se ale až kolem devíti až deseti, a to jen tehdy, když si nastavím budík. Jinak, když je škola, vstává se mi snadno klidně i v šest. Je to paradox, ale tak to u mě funguje.

Před podobnou událostí doporučuji vůbec nejít spát. Odpadá problém se vstáváním ;-ú