Děj dramatu se vypráví formou dialogu a monologu jednajících postav.

Er a ich-forma se řeší u prózy, i když u dramatu nás autor např. charakteristikou prostředí, období atd. uvádí do děje. Jenže při předvádění na jevišti se literární podklad dále upravuje.

O autorovi dramatu se říká, že jde o interní subjekt.

V dramatu u řeči postav převažuje dialog = du forma, může být i monolog = ich forma.

Moderní drama je často monologizované.

http://www.vos­vdf.cz/cmsb/da­ta/prilohy/141030-EU_penize_do_skol_C­J/VY_32_INOVA­CE_0312_SLAMO­VA_0202.pdf

Upravil/a: annas

Ich forma je vyprávění děje v první osobě jednotného čísla, takových her moc neznám, napadá mě jenom „Hrdý Budžes“. Misantrop tento způsob nepoužívá, to asi ich forma nebude.

„ich forma divadelnej hry“ je vlastne rozprávanie hrdinu, jeho dlhé monológy, zamyslenia a samotný dej sa odohráva z jeho pohľadu
„er forma divadelnej hry“ pohľad na dej z vonku, kde divák a autor pozorujú príbehy odohrávajúce sa v osudoch postáv.
Ako sa určuje:
autor – scénarista si ráno sadne, položí pred seba kávu, čaj, uprie pohľad v hlbokom zamyslení kdesi do diaľav. Dlho sa nedeje nič. Večer. smutne odloží myšlienky na umeleckú tvorbu, ide umyť riad. Keď uprostred práce ho prepadne myšlienka, všetko odloží a začne rýchlo písať. Nevie o čom a prečo, ale ukladá myšlienky jednu vedľa druhej, až zhrozene zistí, že je ráno a scénar je zhruba hotový. Už len vyšperkovať na potrebnú 3-hodinovú dĺžku a prichystať frak na prevzatie Nobelovej ceny za literatúru.
Teraz už len režisér a dramaturg sa môžu dohadovať a rozhodovať, či upraviť dej do ich, alebo er formy, pretože v pôvodnej forme je tá absurdnosť nehrateľná.
Konkrétne Mizantrop je možné predviesť v oboch požadovaných formách.