Koncem roku v odborných časopisech proběhla zpráva o tom, že na
pevnině ( zejména pod euroasijskou deskou) hloubce cca 660 km se nachází
obrovské zásoby vody, které jsou cca 4 x větší než veškerá voda
v mořích a oceánech. Při obrovských tlacích je voda pevná a má
speciální vlastnosti.
Pokud to tak určitě je, tak se nabízí odhalit příčinu, která způsobila
potopu světa, zejména 40 dní nepřetržitý déšť.
Hlava mně nebere jak se tam ta voda dostala a udržela.
Vyšlo i v českých časopisech, ale tento je asi první :
Údaje o skupenství této vody jsou moje úvahy na základě těchto faktů
:
http://www.national-geographic.cz/clanky/na-zemi-je-az-ctyrikrat-vice-vody-nez-ve-vsech-oceanech-dohromady.html#.VtQuk__Snct
Jedná se ale o led, byť zahřátý na vysokou teplotu.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? johana 56, Emefej, Klaproth, Kepler, palmal před 3172 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
O volné vodě v tuhém skupenství jsem nečetl. Ale už před deseti lety byl publikován objev tzv. Pekingské anomálie, ve které se nachází voda v hloubce 1000–1400 km pod povrchem. Nejedená se ovšem o volnou vodu, ale o vodu vázanou v minerálech. Voda se tam pravděpodobně dostala podsouváním tektonických ker oceánské litosféry pod kontinentální desku.
Zdroj: http://qcn.stanford.edu/jflawrence/pubs/2006-Lawrence_and_Wysession_AGU_Monograph_Mantle_Q.pdf
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Lamalam Nahlásit |
Jak se tam ta voda mohla dostat netuším, ale napadlo mě tohle: Co když někde v malé hloubce bylo ohromné ložisko nějakého nerostu v krystalické podobě. Napadla mě např. Glauberova sůl, ta má 10 molekul krystalické vody. To se mohlo nějakými geologickými přesuny dostat do velké hloubky. Potom působením velkých tlaků a teplot mohlo dojít k dehydrataci a uvolněná krystalická voda tam zůstala.
Pokud jsem místní geology svou fantasmagorií ranil, tak se omlouvám. Je to jenom laický nápad.
0 Nominace Nahlásit |
Rád bych si nějaký ten článek, nebo odkaz přečetl. Já to považuju za hoax, nebo neověřenou a nepodloženou hypotézu. Voda v zemské kůře je OK, ale ta má tloušťku jenom řádově pár desítek kiilometrů. Takže geologické a horotvorné pochody s tím nemají co dělat. Pod kůrou je polotekutý (plastický) zemský plášť). Nedovedu si představit přítomnost vody při teplotách tavení hornin, ať je tlak jaký chce. Je to ale fyzikální chemie mimo rozsah znalostí člověka. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy.
0 Nominace Nahlásit |
🙂 to je krásná teorie.ty vlastnosti vody mně překvapují. Můžete mi poslat ten článek?
0 Nominace Nahlásit |
Ten odkaz je věrohodný, ale zavádějící. Z chemického hlediska se vůbec nejedná o vodu ani led. Jestli je něco rozštěpeno na ionty hydroxylové (nikoliv hydroxidové, jak píšou – to asi vzniklo špatným překladem) a vodíkové kationy (tedy vlastně protony) a ještě k tomu to všechno je narvané do minerálu, tak to voda určitě není. No, ale takhle se články popularizují a tak se prostým lidem blbnou hlavy… Ale díky za zajímavý odkaz.
V souladu s tímto článkem má pravdu Emefej. Nicméně v českých článcích o vázané vodě již nebyla zmínka. Článek z N.G. jsem našel až posléze.
Tady je ten druhý odkaz, nějak jsem ty kopie odkazů nezvládl.
Vyzobával jsem to tenkrát z nějakých vědeckých stránek. Bohužel již si
nepamatuji, kterých.
Nicméně jaký je váš názor na ten maximální tlak který může led při svém rozpínání dosáhnout. Pro mně to byla a je velmi zajímavá otázka.
Našel jsem zajímavou teorii o potopě světa, zejména zdůvodnění proč
tak dlouho nepřetržitě mohlo pršet. Lze ztotožnit s touto hlubinnou vodou.
Bohužel odkaz jsem si neuložil a tak nyní hledám.
Teorie zapadá i do dalších geologických změn, které v té době měly
nastat.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |